Článek
Přitom Ústecký kraj drží současně i dlouhodobé prvenství co do počtu dlužníků, prosících soudy o částečnou ochranu před věřiteli. Je zde tradičně vyhlašováno nejvíce osobních bankrotů, stejně jako v Moravskoslezském kraji. Do čelné trojice osobních bankrotů patří také Středočeský kraj. Vyplývá to ze statistik společnosti CCB – Czech Credit Bureau.
„Největším rájem lichvářů je Ústecký kraj,“ poznamenal pro Právo Juraj Orgoň ze společnosti Kouzelná půjčka, za kterou stojí britská investiční firma Laurence and Partners.
„Dále podle nás následuje Karlovarský kraj. V těchto oblastech je podle naší analýzy odmítnuto nejvíce žadatelů o nebankovní půjčku, kteří se pak už snadno nachytají na lichvářské triky,“ dodal Orgoň.
Není náhoda, že proti kupčení s drobnými promlčenými pohledávkami, kdy na jednom stovkovém dluhu inkasní společnosti vydělávaly téměř sedm tisíc, se nejdůrazněji postavili soudci v Ústí nad Labem a Ostravě. Právě zde expandoval největší nápor elektronicky podávaných žalob.
Lichváři slibují, že půjčí každému, dokonce i tomu, kdo nemá příjem. Ústečtí soudci Právu potvrdili, že se setkávají s četnými případy, kdy sice nejspíš jde o lichvu, ale nelze to před zákonem prokázat.
Děsivá smlouva posílá dlužníka do pekel
„V praxi jsem se setkal s jednoduchým scénářem, který lichváři úspěšně využívali v poměrně značném rozsahu. Lidé ve finanční tísni lichvářům (často společnostem s. r. o.) vědomě ve smlouvě o půjčce podepsali, že převzali půl miliónu, ve skutečnosti ale dostali o sto tisíc méně,“ napsal Právu pražský právník a rozhodce Jaroslav Jenerál.
Smlouva navíc obsahovala standardní 17procentní úrok; v případě prodlení byl už úrok 60 procent, plus smluvní pokuta 200 tisíc korun. Splácení bylo rozloženo na pouhé tři měsíce.
„Vedle této smlouvy byla uzavřena i smlouva o zajišťovacím převodu práva k nemovitosti dlužníka s tím, že pokud dlužník nebude splácet, dojde k prodeji předmětné nemovitosti v dražbě. Rovněž tato smlouva obsahovala další smluvní pokutu ve výši 200 tisíc, pokud dlužník neposkytne součinnost při vyklízení nemovitosti,“ shrnul Jenerál.
„Když dlužník neuhradil přesně v termínu jednu jedinou splátku, tak s. r. o. prodala v dražbě skrze dražitele nemovitost výrazně pod cenou své mateřské akciové společnosti. Ta následně prodala nemovitost za cenu více než dvojnásobnou,“ uzavřel Jenerál.