Česko přitom patří v počtu psů a koček v domácnostech k předním zemím na světě. Odhaduje se, že v českých rodinách žije kolem dvou miliónů psů, nějaký mazlíček je v polovině ze zhruba 4,5 miliónu domácností. Domácí mazlíčci se tak nacházejí z ekonomického pohledu ve všech příjmových typech domácností.

Ano, množí se případy, že lidé psy uvážou v lese či je vyhodí na silnici a ujedou, potvrzují veterináři a majitelé útulků po celé republice. Současně ubývá zájemců, kteří by si zvířata z útulků brali.

„Nejvíce zvířat přichází do útulků po prázdninách. Štěňátka vyrostou, začnou vyžadovat větší péči, logicky rostou i finanční náklady na ně,“ říká Václav Steinbauer, vedoucí útulku v pražské Troji. Jen v Praze se ročně ocitnou bez svých „páníčků“ z různých důvodů na ulici až tři tisíce psů.

Starší lidé šetří spíše na sobě

Lidé se zbavují i starších zvířat, o která se nechtějí starat. „Nezodpovědné majitele psi omrzí, nebo na ně nemají dostatek času ani finančních prostředků,“ uvádí web Můj pes.

Nejlepší přátelé člověka pak končí na ulicích, odkud putují do útulků.

"Rodinné rozpočty jsou napjaté, růst cen je sice pomalý, ale týká se prakticky všech položek rozpočtu. Většina peněz domácností je tak už předem určena, na co půjde a co uhradí. Volné peníze, ze kterých by se mohlo financovat zvíře, prostě v některých domácnostech nezbývají," říká socioterapeutka Marie Macháčková.

Pokud například má důchodce penzi devět tisíc a za byt zaplatí šest tisíc, tak každá koruna za psa navíc může rozpočet seniora rozvrátit. Podle psychologů však jsou to zejména starší lidé, kteří spíše než na zvířeti šetří sami na sobě, právě proto, že zvíře je jejich nejbližší přítel.

Zvíře není zadarmo

Mít doma psa nebo kočku není zrovna levné, pokud jim chce majitel dopřát základní péči. Pořádné vodítko přijde na čtyři stovky, očkování proti vzteklině jednou do roka přijde na osm set korun. Třikrát ročně by se měl obnovit obojek proti blechám za 380 korun.

Granule vyjdou měsíčně na čtyři stovky, ročně je třeba zakoupit odčervovací tablety za dalších čtyři sta. Něco stojí i šampón, aby byl pes v čistotě. Náklady představuje i stříhání psa – pokud najdete ochotného střihače, ostříhá psa za tři stovky. Podle některých chovatelů se vyplatí koupit si strojek na psy za 2500 Kč a pejska stříhat sám.

To vše, vedle poplatku za psa, jsou jen nejnutnější výdaje na zvířátko, nejde o žádný přepych a nadstandard, lakování drápů, oblečky, speciální stravu či lázně pro psy.

O psech s rozumem

„I malý pes vyjde na pětistovku měsíčně,“ potvrdil padesátiletý chovatel Honza.

„A co pak, když pes onemocní či se zraní. Operace pejska nás vyšla na 45 tisíc korun,“ říká šedesátiletá Zdena a dodává: „Nejeli jsme na dovolenou, padly na to peníze na nový plot u baráku, psa máme ale rádi.“

Na několik stokorun měsíčně vyjde podle odhadů i kočka.

Někdy se ale lidé na ztrátu zaměstnání či bytu či nedostatek peněz vymlouvají, když poznají, že zvíře představuje i finanční náklady a oni do něj nechtějí investovat, říkají jedním dechem pracovníci zvířecích azylů.

Naopak pro starší občany je pes často jediným společníkem a pojítkem s okolím, který seniora drží při životě i aktivitě a dává jeho životu smysl.

Rozhodnutí pořídit si zvíře by mělo být opřené o rozumnou úvahu, kdy by se braly v potaz všechny dopady takového rozhodnutí.

Nejde jen o to, že zvíře v domě omezuje a mění dosavadní styl života, kdy není možné bez rozmyslu a podle momentálního nápadu odjíždět kamkoli. Je třeba brát v potaz i ekonomický dopad takového rozhodnutí, právě vzhledem k nákladům, která dobrá péče o čtyřnohého kamaráda doprovází.