Jedná se o vymáhací žoldáky. Tvoří skupinky, řidič plus tři čtyři vykonavatelé, ve věku obvykle mezi 25–45 lety.

Nechávají se najímat inkasními agenturami coby externí poradci či komisaři, jak se nazývají, tak i exekutorskými úřady. V případě práce pro exekutora mají tito vymahači navíc oficiální statut exekutorského vykonavatele, s plnou mocí, a proti danému dlužníkovi také papír od soudu. Externí vymáhací partičky pracují i pro více exekutorů či vymahačů najednou.

Inkasní agentury si je najímají na pouliční nátlak a exekutoři pro zabavování věcí v bytech.

O tom, o kolik navíc musejí dlužníci přeplácet, svědčí odměny těchto vymahačů, které několikanásobně převyšují vysoce kvalifikované profese. Přijdou si na větší peníze než prezident republiky. Ten má v základu téměř 190 000 měsíčně.

Podle informací Práva, získaných z několika zdrojů v terénu, si totiž například jen v Praze přijdou vymahači na 20–100 tisíc korun denně. To je za měsíc až dva milióny korun! Pokud se obzvláště zadaří dostávat peníze z podnikatelů ve velkých dluzích, může to někdy být i 150 tisíc korun za pouhý jeden den.

Po ranařích je sháňka

Po otrlých vymahačích je sháňka po klubech, například na pražském Žižkově. Muž před čtyřicítkou, světácký výraz, drahé tenisky, pije jen minerálku a už láká do party další potenciální kolegy, kteří se zde potloukají a neustále počítají každou korunu.

„Vydělával jsem kolem stovky (tisíc – pozn. redakce) za den, ale už na to nemám takový nervy, někdy je to drsný. Víš co, křik, hysterie, nadávky. A tak už dělám jen řidiče. Háže mi to jen dvacku za den, ale i ta stačí,“ lanařil další do party vymahač. Šanci zlákat má slušnou. I v hlavním městě se nyní hůře hledá práce.
Tyto vysoké výdělky Právu potvrdili při neformálním večerním setkání i vymahači působící na Moravě.

„Ne vždycky se ale zadaří. Ale pořád to jede slušně, i když některým lidem fakt už není co vzít. Je to pořád podobně dobrý kšeft jako dříve s ojetými auty,“ potvrdil jeden z vymahačů, jenž se do toho obul poté, co musel opustit skomírající realitku.

Tyto extrémní výdělky se jeví nereálné, ale jen na první pohled.

Například jistý pražský podnikatel dlužil 4,5 miliónu. Postupně, nárazově je splácel, jenže nikdy ne úplně celý dluh, tedy včetně odměny exekutorům. A tak dluh, sotva ho o něco snížil, zase za pár měsíců povyskočil zpátky.

Nakonec z této původní částky už původnímu věřiteli nedlužil nic, ale exekutoři si nárokovali, v souladu se zákonem, přes 1,5 miliónu. Pracovalo jich na něm pět, přičemž jeden den například podnikatel vytáhl 250 tisíc korun, další podobnou částku pak už zase neměl, a tak znovu přijeli. Takových milionářských případů má jen tento úřad několik tisíc za rok.

Loni téměř milión exekucí

Žádné oficiální statistiky o výdělcích terénních vymahačů samozřejmě nejsou, ani o tom žádná inkasní agentura či exekutorský úřad mluvit konkrétně logicky nechce.

„Exekutorské komoře nepřísluší zjišťovat nebo prověřovat výši odměn vykonavatelů,“ řekla k tomu Právu mluvčí Exekutorské komory Petra Báčová.

Vymahači přitom nestíhají. Jen v případě domácností se oficiální zadluženost u bank blíží k 1,5 biliónu korun.

Kolik celkem lidé navíc visí lichvářům, nemá nikdo ani potuchy. Firmy padají do konkurzu takovým tempem, že některé měsíce to vychází jedna za hodinu.

Jen loni bylo nařízeno téměř milión exekucí. Vymožením skončí ani ne polovina. Věřitelé proto čím dál tím více najímají inkasní firmy. Ty na rozdíl od exekutorů nevymezuje praktický žádný zákon. Inkaso může dělat kdokoliv.