Hlavní obsah

Policie šetří stále více případů dotačních podvodů

– Praha
Právo, Jindřich Ginter

Počet oficiálně zjištěných případů přijímání a rozdávání úplatků či podvodů s dotacemi roste. Zatímco v roce 2009 policie evidovala pouze na čtyři desítky případů úplatkářství, v roce 2011 se jednalo o 85 případů přijímání úplatku a o dalších téměř 170 kauz podplácení.

Foto: Profimedia.cz

Firmy jsou velmi opatrné, co se týká případného zvyšování mezd.

Článek

V policejních statistikách se také nově začíná čile zaplňovat kolonka „dotační podvod“. Loni se jednalo o 53 případů, v nichž šlo celkem o více než 225 miliónů korun. A letos toho podle všeho bude ještě více. Od ledna do dubna 2012 policie zjistila už 34 případů dotačních podvodů za více než 54 miliónů korun.

Rozkrádání z dotací Evropské unie, které se stalo osudné Davidovi Rathovi, už v minulosti řešil i Nejvyšší soud. Kauzy sice nedosáhly takových rozměrů jako Rathův případ, princip ale bývá obdobný.

Dojde-li na soud, tak i už odsouzení se vykrucují, co to jde, a využívají všech možností chytat se procesních formalit nebo se odvolávat a následně dovolávat. Když jim dojde právní střelivo, snaží se ještě spasit v ochraně lidských práv. Vyplývá to ze soudní judikatury, která je ovšem pro potřeby veřejnosti anonymizována, jména osob i firem jsou zastřena.

Ukázkový je případ mediálního mluvčího jisté stavební firmy působící v Brně. V roce 2005 brněnský soud uznal vinným PhDr. Jiřího P. z trestného činu podplácení.

Uplácel totiž novináře, aby ututlal pochybné okolnosti kolem stavebních prací financovaných z dotací.

Za stažení článku o dotacích 50 tisíc

V lednu 2004, coby vedoucí mediálního odboru jisté firmy, telefonicky kontaktoval novináře Josefa R., s úvodními slovy „Tak kolik“, přičemž mu řekl, že nemá zájem na tom, aby vyšel připravovaný článek o zneužívání dotací na infrastrukturu v dané brněnské městské části, respektive o špatném čerpání dotací na stavbu inženýrských sítí. Nabídl nejprve třicet tisíc, pak padesát. Novinář ho nahrál a svědecky doložil, městský soud mluvčího firmy odsoudil.

Obviněný se odvolal, krajský soud to zamítl. Jiří P. tedy podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Namítl, že jeho jednání bylo oběma soudy nesprávně právně zhodnoceno.

Zdůraznil, že nikdy neměl v úmyslu předat „předmět trestného činu v podobě finanční částky“ a že v daném směru jej z trestného činu neusvědčuje ani záznam pořízený novinářem, neboť ani v jednom bodě rozhovoru neřekl, že nabízí úplatek, pouze neurčitě odpověděl na několik cíleně položených otázek.

Hájil se tím, že o nesprávném čerpání dotací se už v inkriminovanou dobu všeobecně vědělo, že o něm vyšly články ve více novinách. Nejvyšší soud dovolání odsouzeného „mluvčího“ odmítl.

Argument, že peníze, které měly být předmětem úplatku, nejsou nakonec předány, neobstojí. I za „pouhé“ nabízení úplatku, kterým mohou být i jen náznaky, hrozí až rok vězení.

Vyplývá to z jiného rozsudku Nejvyššího soudu ČR. „Za úplatek se považují rovněž hmotné věci, ale i protislužba či jiné zvýhodnění,“ dodal právník Karel Havlíček z časopisu Soudce.

Lítost už nepomůže

„Při posuzování trestnosti nabízení či přijetí úplatku přitom není podstatné, zda je úplatek fyzicky předán či nikoli. Stejně tak se za trestný čin považuje předání úplatku prostředníkovi či pouhý mlčenlivý souhlas příjemce,“ uvedla Petra Gříbková z právního informačního systému Codexis.

Nový trestní zákoník zároveň vypustil dřívější ustanovení o účinné lítosti. Lítost, sepsaná advokátem s odkazem na patřičný paragraf trestního zákoníku, tak už těm, kteří berou úplatky, před soudem nepomůže. Zároveň byla rozšířena trestní odpovědnost prostředníka.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám