Hlavní obsah

Sociální dávky zneužívají i majetné romské rodiny

Právo, Jindřich Ginter

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Stát šetří, kde může, ale na druhou stranu si mezi prsty nechává utíkat horentní sumy v sociálních dávkách. Ty plynou i ve skutečnosti majetným, ale sociálně nepřizpůsobivým, často velmi početným rodinám, které očividně pracovat nechtějí a mnohdy ani nepotřebují.

Foto: Jan Černý, ČTK

Česká správa sociálního zabezepečení v Praze. Ilustrační foto

Článek

Jejich „kápa“, podle informací od policie a úřadů práce většinou romského původu, totiž provozují ve velkém bez skrupulí lichvu, která se v České republice očividně stala atraktivnější, a z hlediska možných reálných postihů i bezpečnější, než prostituce.

Navíc se jejich často velmi početné rodiny rozrůstají o příbuzné z dalších východoevropských zemí.

„Zneužívání nahrává to, že dávky jsou několikerého druhu, jejich systém je spletitý a nepřehledný. Sestěhování nepřizpůsobivých na Šluknovsko způsobila štědrost státu při vyplácení doplatku na bydlení,“ řekla Právu hejtmanka ústeckého kraje Jana Vaňhová (ČSSD).

Podle ní podnikavci sestěhovali do soukromých ubytoven za předražené nájemné sociálně slabé rodiny a dostali se tak snadno k penězům určeným pro chudé.

„Stát pak bez mrknutí oka předražené nájmy rodinám uhradil. Nejde o novinku, dodnes se však ministerstvo práce a sociálních věcí nerozhoupalo k zamezení tohoto systému, který odčerpává finanční prostředky státu, a v tichosti toto plýtvání toleruje,“ zdůraznila Vaňhová.

Příspěvky do kapsy vlastníkovi

To Právu potvrzují i obyvatelé Ústí nad Labem. Mluví o tom, že jistý developer zde získal už téměř dominantní postavení na trhu nájemního bydlení, když ovládá jeho 40procentní podíl, určuje si tak de facto cenu nájemného, na které právě údajně sociálně slabí dostávají o to větší příspěvky, které tak vlastně plynou do kapsy vlastníkovi bytů.

„Státní peníze na pomoc k překonání těžké životní situace ale přece nejsou určeny k nákupu alkoholu, drog nebo k utracení v hernách. Proto začínáme vyplácet dávky formou poukázek. Je však potřeba hledat další způsoby, jak zneužívání sociálních dávek zamezovat,“ dodala Vaňhová.

Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s úřadem práce ale prakticky vůbec nedokázaly odpovědět na otázky Práva, kolik se u nás ročně zneužívá sociálních dávek, o kolik se asi jedná lidí, kolik úřady ročně zachytí a prokážou zneužití, které tři regiony nejvíce vedou ve zneužívání dávek. Lakonicky sdělily, že čísla nejsou, a nebudou spekulovat.

Do centrální úrovně se tak zjevně nedostávají praktické poznatky o rozsahu a důmyslném systému zneužívání dávek, jež mají lidé v regionech, kteří pracují nebo jsou ve skutečné nouzi, přímo před nosem, a kroutí tak čím dál více nad slepotou „Prahy“ hlavou. Úředníci v daných lokalitách se obávají důrazněji zasáhnout, aby je nepotkala vendetta, a ministerští úředníci se obávají zpolitizování případných opatření.

„Incest“ na oko

Předražené nájemné a příspěvky na něj ale nejsou jediný fígl. Podle Ústečanů, kteří pracují ve státní správě, se tento příspěvek na bydlení dá zneužívat i tak, že rodiny záměrně dodavatele energií a vody žádají o co nejvyšší měsíční zálohy. Díky tomu dostanou i vyšší příspěvek na bydlení.

A na konci roku zkasírují přeplatky vyplývající z vysokých záloh, ale část příspěvku už logicky nevracejí, a nikdo je už nemá sílu ani odvahu zpětně kontrolovat.

Početné rodiny na Ústecku jdou tak daleko, že když se jim narodí další potomek, označí jako otce nejstaršího člena rodiny, třeba dědečka, a kalkulují s tím, že relativně brzy umře a na dítě tak budou nárokovat dávky vyplývající z toho, že malé ratolesti zemřel otec-živitel.

Fiktivní nájmy

Tento podfuk v podobě fingovaného víceméně incestu potvrdili Právu místní starousedlíci, kteří už léta podnikají, a mají tak zkušenosti s tím, jak v praxi funguje sociální systém a úřady vůbec. Nikdo však v této souvislosti nechce být ani náznakem jmenován. Všichni se bojí.

„Mohou se vyskytovat fiktivní nájemní smlouvy mezi příbuznými nebo fiktivní vyloučení společně posuzovaných osob z hlediska příjmů. Největším nebezpečím je nelegální práce. Neexistují ale statistiky, které by tento fenomén sledovaly,“ sdělil Jiří Reichl z Úřadu práce ČR.

Určité dílčí úspěchy má Česká správa sociálního zabezpečení, která loni zkrátila nebo „zamázla“ nemocenskou třem tisícům občanů v celé republice.

Reklama

Výběr článků

Načítám