V důsledku budou moci ústní dohodu u soudu svědecky dosvědčit i „chlapi od stolu“, respektive osoby spolupracující s lichváři. Když to druzí dosvědčí a dlužník lichváři nezaplatí, o zbytek se postará exekuce.

„Smluvní pokuta a uznání dluhu budou platné, i když se uzavřou mezi věřitelem a dlužníkem pouze ústně. U soudu to bude mít důkazní funkci,“ řekl právník a spoluautor nového občanského zákoníku Petr Tégl na semináři o vymáhání dluhů v Olomouci.

Podle něho nový občanský zákoník z dílny ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila od 1. ledna 2014 výrazně posílí postavení všech věřitelů bez rozdílu. Ať se jedná o seriózní obchodní společnost, nebo o spekulanty s lidskou nouzí.

Zákon přitom lichvu jasně nevymezuje. Je jen na soudech, aby v konkrétních případech řekly, jaký úrok je ještě košer a jaký lichvářský.

Požadavky na právní jednání se uvolnily

„Smlouva o postoupení pohledávky bude moci být uzavřena ústně a bude platná. Uvolnily se požadavky na formu právního jednání. Písemná forma bude nutná stále u zřizování a převodu věcného práva nemovité věci, změny, či zrušení takového práva. Tedy kupní smlouva na nemovitost bude muset být samozřejmě písemná, protože bez toho by to neuznal ani katastr nemovitostí,“ dodal Tégl.

Na otázku Práva, jak budou v praxi soudy uznávat dluhy vzniklé z ústních dohod, reagoval náměstek ministra spravedlnosti František Korbel tím, že je to na věřiteli, jak ji v rámci nalézacího řízení u soudu prokáže. „Buď ústní dohodu doloží svědecky, nebo nepřímo z chování dlužníka,“ dodal Korbel. Tedy že třeba dlužník najednou splatil staré dluhy. Jenže svědkem může být v podstatě kdokoliv.

Není to na papíře? I tak to bude platné

Nový občanský zákoník kromě toho i v případech, kdy bude dohoda uzavřena jen ústně, navzdory tomu, že se již bude jednat výslovně o konkrétní právní situaci, kdy podle zákona ovšem měla být písemná, bude soudcům de facto znemožňovat, aby ji celou absolutně zneplatnili. „Absence písemné formy v případech, kde bude podle zákona povinná, ale ještě nebude znamenat její absolutní neplatnost,“ prohlásil Tégl.

Zároveň si budou moci věřitelé s dlužníkem podle nového občanského zákoníku individuálně dohodnout výrazně delší promlčecí dobu. Dnes to ve většině těchto případů jsou tři roky, v některých deset, nově to bude až patnáct let, kdy bude mít věřitel čas svoji pohledávku u soudu a v případné následné exekuci uplatnit, aniž by mu hrozilo, že dlužník platební rozkaz smete tím, že u soudu namítne její promlčení.

Nově tedy budou promlčecí lhůty v podstatě individuální a bude záležet nejen na tom, co někde podepíšete, ale také na co kývnete, ať to bude u zavedené firmy, nebo někde ve špinavém motelu u silnice. Z důsledků, které bude mít nový občanský zákoník na nyní napjatou oblast dluhů a jejich vymáhání, jsou rozpačití i mnozí advokáti, protože podle nich bude hodně záležet, jak to v praxi začnou vysvětlovat soudci.

„Potřebujeme sjednocení právních norem v občanském právu. Jenže jedna věc je to, co nyní vysvětlují autoři občanského zákoníku, jak by měl fungovat, a věc druhá je, jak bude nakonec v praxi skutečně uplatňován, přičemž soud od soudu to může být jinak,“ řekl Právu jeden z advokátů působící na severní Moravě, který si ale nepřál být citován jmenovitě.