Ty mohou, zejména v případě odstoupení od smlouvy dříve, než se zavázali, dosahovat až několika tisíc korun.

Takto se nechal nalákat čtenář Práva na druhý mobil do rodiny za korunu, prý jako odměnu za letitý vztah s operátorem. Když ho přebíral, myslel si, že podepisuje protokol o převzetí, jenže ve skutečnosti to byla další smlouva na pro něho nevýhodný tarif, ze které vyplývalo, že když měsíčně neprovolá zhruba 1500 korun, porušuje smluvní ustanovení a musí zaplatit pokutu.

A kdyby ze smlouvy chtěl vycouvat, tak i za to se platí sankce. Všiml si toho až po měsíci, když už mu uplynula čtrnáctidenní lhůta umožňující z těchto smluv bez postihu odstoupit.

Podobné je to u nabídek elektřiny. Podle firem, které se podomním prodejem energií zabývají, je však problém i ten, že se lidé kvůli rozdílům pár set korun upíšou hned několika konkurenčním firmám najednou a říkají si, že když tak ty ostatní méně výhodné smlouvy vypoví, jenže pak se diví, že ze smluv se nedá jen tak bez postihu vystoupit.

Má to však i druhou stranu − spotřebitel je nespokojený s přístupem firmy, chce tedy od smlouvy třeba po roce odstoupit, jenže nemůže, aniž by nebyl nucen zaplatit několik tisíc pokutu.

Čtenář: Stahují mne o peníze a nereagují

„Podomní prodejci se mnou sepsali smlouvu za České energetické centrum na pět let. To mi ale bez upozornění zdražilo předpis záloh o 24 procent a přeplatky z minulého účetního období nevrací. Jejich zákaznická linka je nedostupná; na e-maily, které jim píšu, reaguje jen jejich robot, že to dostali. Kdybych ale chtěl dát výpověď, tak mi naúčtují pokutu 2400 korun,“ napsal Právu Václav P. z Loun.

Případ jsme předali k vyjádření firmě, která s nabídkami Českého energetického centra chodí po domácnostech a vehementně jeho služby nabízí. Do druhého dne vzkázala, že zákazníkovi bylo na základě podnětu Práva se snížením záloh vyhověno a vše je už v pořádku s tím, že dodavatel se mu omluvil za průtahy.

Obchodníci s elektřinou se obávají lidem zálohy snižovat s argumentací, že se pak může snadno stát, že na konci účetního období nebudou mít peníze, což by nutně vedlo k exekucím. Jenže případy jako u Václava P. nepřipomínají jen to, zda je správné zálohu ponechat nebo snížit, nýbrž i to, že firmy se zákazníky pružně osobně a kompetentně nekomunikují, nechávají je poslouchat strohé hlasové automaty či jim posílají nic neříkající odpovědi generované počítačem.

Nezaplatíte odchodné? Riskujete platební rozkaz

A zároveň brání lidem přejít jinam, aniž by si od nich nenárokovali vysoké smluvní pokuty. Přitom když jim z lidského pohledu oprávněně naštvaný klient pokutu nezaplatí, rázem se z ní stává pohledávka, která se obvykle prodá dále inkasní firmě a s mnohonásobným ziskem se vymáhá často prostřednictvím elektronického platebního rozkazu, proti němuž sice můžete podat odpor, ale po následném klasickém soudním řízení, kde vás odsoudí k úhradě pokuty a vysokých nákladů řízení, už není prostor pro odvolání ani vysvětlování, že jste od dané firmy, kde pohledávka (smluvní pokuta) vznikla, odešli a pokutu nezaplatili, protože se s vámi nebavili a dělali si, co chtěli.