Návrh je v současnosti v připomínkovém řízení.

Výše takzvaných normativních nákladů na bydlení, které jsou stanoveny jako průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti, má přitom stoupnout ve všech typech bytů. Nebude hrát roli, zda jde o nájemní či družstevní byt, případně byt v osobním vlastnictví.

Například u tříčlenné rodiny bydlící v nájemním bytě v malé obci se tak tyto takzvané normativní náklady zvýší z 8 852 na 9 001 korun. U stejně velké rodiny bydlící v Praze jsou tyto náklady nově propočítány na 13 813 korun. Až doposud je to 12 557 Kč.

Příklad výpočtu příspěvku na bydlení:
Například tříčlenná rodina z obce do 50 000 obyvatel s příjmem 22 000 korun měsíčně, která platí v nájemním bytě nájem, energie a služby ve výši 10 000 korun, má v současnosti nárok na příspěvek na bydlení ve výši 2 456 korun (normativ 9 056 Kč - (0,30 x 22 000 Kč)). Od nového roku pak bude podle návrhu MPSV dostávat příspěvek ve výši 2730 korun (navrhovaný normativ 9 330 Kč - (0,30 x 22 000 Kč).

Nárok na příspěvek mají lidé, kterým nestačí třicet procent příjmu na pokrytí nákladů na bydlení. Pro hlavní město je pak tato hranice posunuta na třicet pět procent. Je ale nutné, aby takový díl z příjmu byl nižší než zákonem stanovené náklady.

Výše příspěvku na bydlení se přitom určuje jako rozdíl mezi těmito náklady a násobkem příjmu v rodině a koeficientu 0,30. V Praze je výše koeficientu, kterým se příjmy násobí, stanovena na 0,35.

Podobně jako takzvané normativní náklady na bydlení se navyšují i částky nákladů srovnatelných s nájemným a částky, které se započítávají za pevná paliva. MPSV počítá s tím, že si náklady na příspěvek na bydlení vyžádají oproti současnosti navíc 576 miliónů korun.