Článek
Členem výboru může být zvolen člen SVJ. Protože členem SVJ může být i právnická osoba, tak i tato osoba může být zvolena do výboru. Tato právnická osoba pak určí člověka, který ji bude ve výboru zastupovat.
Osoba, která nevlastní žádnou jednotku v domě, se nemůže stát členem výboru. Zákon o vlastnictví bytů ani jiný zákon to sice výslovně neříkají, ale odborníci na bytové právo se většinou shodují, že to charakter zákonné úpravy SVJ, jehož členem může být jen vlastník jednotky v domě, vylučuje.
V návrhu nového zákona o vlastnictví bytů se ale možnost, že by se členem výboru mohl stát i nečlen SVJ, už předpokládá.
Nezůstaňme ale pouze u právních aspektů. Důležité je, aby ve výboru pracovali jednak schopní a čestní lidé, jednak ti, kteří mají o tuto práci velký zájem.
Počet členů, funkční období
Výbor musí mít alespoň tři členy. Stanovy by měly tuto záležitost upravit, ale to podle některých odborníků neznamená, že z nich musí vyplývat jeden určitý počet členů výboru, například tři nebo pět. Vyskytují se ale i opačné názory, tedy že ve stanovách by měl být určen jednoznačný počet členů výboru, například pět.
Praktické ale bude, aby stanovy umožňovaly určité rozpětí členů výboru, například tři až sedm členů, nebo aby uváděly minimální počet členů.
Jde o to, že potřeby SVJ se v čase mění, a tak někdy bude vhodné zvolit výbor větší a někdy postačí menší. I v závislosti na tom, kolik se přihlásí zájemců o práci ve výboru. Funkční období výboru určují stanovy, nesmí však přesáhnout pět let. Při nové volbě výboru je ale možné zvolit vlastníka opakovaně, počet funkčních období může být libovolný.
Člen výboru může funkci kdykoli složit (vzdát se, odstoupit). A to i za předpokladu, že by stanovy SVJ tuto záležitost neupravovaly, i když by takovou úpravu měly obsahovat.
Možnost odvolání člena výboru ale stanovy musí upravovat, jinak by byl asi problém někoho z výboru proti jeho vůli odvolat. Zákon o vlastnictví bytů tuto věc nijak neupravuje
Nově zvolenému členovi, který nastupuje na místo toho, kdo z funkce člena výboru odstoupil nebo byl odvolán, neběží funkční období samostatně, ale skončí mu stejně jako zbylým členům výboru.
Byl-li v minulosti zvolen náhradník za člena výboru, nastupuje tento náhradník za odcházejícího člena bez nové volby.
Hlasování
K platnosti zvolení člena výboru je zapotřebí, aby na shromáždění byli přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů (podle jejich váhy).
Člen výboru je zvolen, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina hlasů všech vlastníků.
Často bývá na shromážděních jablkem sváru to, zda lze při volbě hlasovat o členech výboru jako celku nebo po jednotlivých členech. Zákon výslovně neurčuje postup, zřejmě je možné obojí.
Hlasování, nejde-li o první shromáždění, nemusí být přítomen notář. Jména zvolených členů orgánů se zapisují do rejstříku SVJ, které vedou určené soudy.
Nezřídka se stává, že se po skončení funkčního období starého výboru nepodaří na další funkční období nový výbor zvolit. Jak v takových případech postupovat?
Co když se nepodaří zvolit
Pokud funkční období výboru bylo kratší, než stanoví jako maximálně možné zákon, tedy tři nebo čtyři roky, výbor může se souhlasem shromáždění pokračovat, ale celková délka jeho činnosti nesmí přesáhnout pět let.
S tímto řešením musí ale souhlasit i sami členové výboru a tato možnost by měla být blíže upravena ve stanovách.
Nejsou-li uvedené podmínky splněny, shromáždění může na základě volby svěřit výkon funkce výboru jednomu z vlastníků (tzv. pověřený vlastník). Ten je právně zcela rovnocennou variantou výboru.
Nepodaří-li se ani tato možnost, plní funkci výboru vlastníci jednotek, kteří se stali členy společenství dnem jeho vzniku, tzv. zakladatelé (za předpokladu, že není vlastník, který má spoluvlastnický podíl nejméně jednu polovinu). To už je ale velmi krkolomné řešení, jemuž je nutné v zájmu všech předcházet.
Odměny
Práce členů výboru je náročná a odpovědná, a proto je zpravidla i odměňována. O výši odměn rozhoduje shromáždění, pokud tuto záležitost neupravují stanovy. Mohou být stanoveny jak měsíční odměny, tak i roční odměny.
Shromáždění může stanovit pouze celkovou částku pro všechny členy výboru s tím, že si členové výboru tuto odměnu mezi sebe rozdělí.