Článek
„Od dubna se tak jejich jediným příjmem mohou stát sociální dávky. Zákon s výjimkou pro takto postižené osoby bohužel nepočítá,“ obává se zástupce organizace Kafira Radim Miklas.
„Za dobu své praxe jsem si vybudovala širokou klientelu a nyní hrozí, že o ni přijdu. Podnikání pro mě není primárně zdrojem příjmů, ale je to hlavně příležitost být v kontaktu s lidmi a mít důvod vyjít z domu,” uvedla Jitka Michalská, která pět let provozuje rehabilitační masáže v Karviné.
„Vůbec si nedokážu představit, jak dále v podnikání pokračovat, aniž bych porušovala zákon,“ dodala.
Použití registrační pokladen EET, které nejsou vybaveny Braillovým písmem ani hlasovým výstupem a ovládají se pouze dotykem, je podle zástupce Kafiry Radima Miklase pro lidi s těžkým zrakovým postižením nemožné.
| Fáze zavádění elektronické evidence tržeb | ||
|---|---|---|
| Termín spuštění | Obor činnosti | |
| 1. fáze | 1. 12. 2016 | ubytovací a stravovací služby |
| 2. fáze | 1. 3. 2017 | maloobchod a velkoobchod |
| 3. fáze | 1. 3. 2018 | ostatní činnosti vyjma těch ve 4. fázi, např. svobodná povolání, doprava, zemědělství |
| 4. fáze | 1. 6. 2018 | vybraná řemesla a výrobní činnosti |
„V podstatě likvidační je pro nevidomé podnikatele i termín, od kterého platí povinnost pokladny používat,” domnívá se Miklas.
„Je možné, že potřebná aplikace se na trhu časem objeví. Ovšem jedná se o technologii velmi nákladnou a navíc zaškolení uživatelů k používání takto upravené pokladny je časově značně náročné,“ dodal.
Kafira se zabývá sociální rehabilitací zrakově postižených lidí v Moravskoslezském kraji. „Od doby vzniku Kafiry se podařilo začlenit na otevřený či chráněný trh práce desítky lidí se zrakovým postižením – a nyní hrozí, že o svou práci přijdou,“ sdělil Novinkám Miklas.