Pokud by se tak stalo, Čechům by se z bank vracelo méně peněz, než kolik si u nich původně uložili. Řada evropských komerčních bank, například v Německu, začala znehodnocovat vklady svých klientů – zejména korporací a velkých vkladatelů – již před více než rokem. České banky s tím však zatím podle svých zástupců nepočítají.

Nejbližší zasedání bankovní rady ČNB k měnové politice, které by o mohlo o případném zavedení negativních sazeb centrální banky rozhodnout, bude 31. března.

Bankovní rada diskutovala o možnosti zavedení záporných úrokových sazeb (nyní jsou těsně nad nulou) již na svém zasedání na začátku února. „Diskutovala o této možnosti s ohledem na rozšíření úrokového diferenciálu vůči eurozóně a vývoj na domácích finančních trzích,“ uvedli v prohlášení centrální bankéři.

Hrozbu poklesu depozitní sazby ČNB nelze brát na lehkou váhu, už jen proto, že roste počet členů bankovní rady, kteří tuto variantu připouštějí.Marek Hatlapatka, analytik

„Hrozbu poklesu depozitní sazby ČNB nelze brát na lehkou váhu, už jen proto, že roste počet členů bankovní rady, kteří tuto variantu připouštějí,“ uvedl ve čtvrtek pro Právo investiční stratég společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Nic to podle něj nemění na tom, že záporné sazby nejsou v tuzemském prostředí vhodným nástrojem měnové politiky.

Pokud by k zavedení negativních sazeb v budoucnu došlo, nebude to podle Hatlapatky kvůli tomu, aby podpořily ekonomický růst a inflaci, ale proto, aby se zamezilo nárůstu přílivu spekulativních peněz do české koruny z důvodu zvyšujícího se rozdílu mezi úročením v ČR a v zemích eurozóny.

Převažující názor: ČNB ještě vyčká

„Osobně se domnívám, že k negativním sazbám máme stále poměrně daleko a k tomuto kroku by bylo přistoupeno až v momentu, kdy by ECB výrazněji snížila depozitní sazbu do záporu. A to Mario Draghi z ECB ve svém včerejší expozé téměř vyloučil,“ upozornil Hatlapatka.

Za málo pravděpodobné nyní považuje snížení sazeb ČNB do záporu i ekonomka Markéta Šichtařová. Také podle ní by případným spouštěcím mechanismem mohl být ještě větší posun sazeb ECB do minusu. Pokud by se ČNB pro takový krok nakonec rozhodla, v pozadí tohoto kroku by podle ní byl tlak na posilování koruny spojený s rostoucími výdaji na intervence.

„Nevíme sice úplně přesně, kolik miliard korun ČNB až dosud na skrytých miniintervencích provařila, víme ale, že je to už dost na to, aby ji to začínalo pálit. Jednou koruna posílí a ohromně nafouknuté devizové rezervy ČNB se výrazně znehodnotí. Proto může ČNB sáhnout k jinému nástroji, jak korunu udržet slabou, a to jsou právě záporné úrokové sazby,“ poznamenala Šichtařová.

Ta podle svých slov není příznivkyní ani umělého oslabování koruny, ani záporných sazeb. „Obojí je z dlouhodobého pohledu neprozíravé, protože to v ekonomice zakonzervovává závislost na monetární podpoře. Návrat k plovoucímu kurzu a kladným sazbám pak může ekonomice přinést značný šok,“ dodala.

Banky: Záporné úročení zatím neplánujeme

Tuzemské banky ujišťují, že záporné úročení zatím neplánují. „Případné záporné úrokové sazby ČNB nyní neplánujeme přenést ani na klienty drobného bankovnictví, ani na firemní klientelu. Situaci dále sledujeme,“ sdělila včera Právu mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová.

Záporné úročení vkladů není na pořadu dne ani v ČSOB nebo Komerční bance (KB). „Negativní úrokové sazby by pro ekonomiku znamenaly poměrně vysoké náklady, banky nevyjímaje, což potvrzují i vyjádření některých představitelů centrální banky. V takové situaci by bylo nutné mimo jiné upravit klientskou smluvní dokumentaci, zejména u úvěrů se sazbou navázanou na tržní sazbu, upravit bankovní systémy a tak dále,“ řekl Právu mluvčí KB Pavel Zúbek.

V podmínkách ČR by podle něj šlo o bezprecedentní opatření. Banky by pak musely najít způsob, jak dodatečné náklady kompenzovat. „Primárně bychom hledali cestu, která by nám umožnila tento náklad na klienty nepřenášet,“ dodal Zúbek.

Bankéři ale upozorňují, že na mezibankovním trhu jsou záporné sazby už delší čas realitou. Okruh měn, u nichž si banky navzájem půjčují za záporný úrok, se rozšiřuje. K euru, švýcarskému franku a měnám severských zemí přibyl i japonský jen.

„Naše banka již před časem přizpůsobila své systémy a procesy pro obchodování na finančních trzích této nové situaci. V oblasti retailových a korporátních vkladů a úvěrů je ale situace odlišná. Zde banka záporné sazby neaplikuje a ani s takovou možností nepočítá,“ uvedl pro Právo mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Zavoral.