„Průměrný věk osobních aut loni v ČR stoupl ze 14,1 na 14,3 roku. Stárnutí vozového parku se nepříznivě projevuje i v dopadu na životní prostředí, včetně přetrvávajícího nadměrného znečišťování ovzduší,“ upozorňuje tajemník Svazu dovozců automobilů Pavel Tunkl.

Ministerstva životního prostředí a průmyslu a obchodu proto přišla se záměrem rozšířit tzv. ekologickou daň. Ta v ČR funguje od roku 2009 a vychází z emisní normy, kterou vůz převáděný na nového majitele plní. V případě ojetiny bez katalyzátoru je to dnes 10 tisíc korun a v případě aut s emisní normou Euro 1 či 2, tedy vyrobených do roku 2000, tři tisíce korun.

Ekologická daň už i za octavie

Nové pojetí ekologické daně chtějí zmíněná ministerstva prosadit novelou zákona o výrobcích s ukončenou životností. Konkrétně navrhují, aby se tato daň v roce 2018 rozšířila i na vozy s Euro 3, vyráběné v letech 2001 až 2005. Tedy už i na první generaci fabií či octavií. Také za ty se má při převodu platit 3000 korun a poplatek pro vozy s Euro 2 má vzrůst z 3000 na 5000 korun.

„Představa autorů návrhu novely, že poplatek tři tisíce korun až deset tisíc korun přiměje motoristy ke koupi nového nebo zánovního auta, je možná zbožným přáním autorů této normy, v praxi tomu ale bude jistě jinak,“ uvedl k tomu Václav Špička z Autoklubu ČR.

Pro mnoho lidí bude totiž i nadále koupě staré ojetiny jedinou možností, jak si opatřit vozidlo umožňující jim dojet do zaměstnání, na nákup či k lékaři.

„Nakonec to povede k tomu, že své staré vozidlo nebudou tito motoristé moci prodat a spíše se je budou snažit resuscitovat. A idea, že z peněz plynoucích z navrhovaných poplatků, by se mohly dotovat nákupy elektromobilů, nemá opodstatnění vzhledem k ceně těchto aut,“ je přesvědčen Špička.

Primárním cílem je snížit emise výfukových plynů v centrech obcí, zlepšit kvalitu ovzduší a redukovat hluk z dopravyRichard Brabec, ministr životního prostředí

Rozhýbat vytváření nízkoekonomických zón se zase ministerstvo životního prostředí snaží dotacemi. Žádosti o ně přijímá od 8. února a výše podpory bude činit 100 tisíc až jeden milión korun. Město či obec mohou tyto peníze získat na vypracování studie proveditelnosti zóny.

„Primárním cílem zavádění nízkoemisních zón je snížit emise výfukových plynů v centrech obcí nebo měst a zlepšit tak lokálně kvalitu ovzduší, ale také redukovat hlukovou zátěž z dopravy,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Zřizovat tyto zóny, kam by byl zakázán vjezd vozidlům nesplňující stanovené ekologické normy, umožňuje v ČR už od roku 2012 novela zákona o ochraně přírody a krajiny. Přesto zatím žádná zóna nevznikla. Dokonce ani v pražském centru, kde ji magistrát plánoval už na rok 2017. Kvůli odporu městských částí to ale loni odložil až na dobu, kdy bude dokončen pražský dálniční okruh.

Dalšími městy, jež o nízkoemisní zóně vážně uvažují, jsou například Opava, Klimkovice, Hlučín či Tábor. I tam je to ale vázáno na zřízení objízdných tras.