Kartel šetřila už dříve Evropská komise, která firmám rozdala pokuty za 750 miliónů eur (tehdy téměř 21 miliard korun) a jednotlivým státům doporučila případy zvlášť prošetřit.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

V Česku se případ táhl zhruba deset let, na stole jej měl kromě Krajského soudu v Brně i Nejvyšší správní soud. Řešila se například otázka, zda se celosvětový kartel dotkl i českého trhu, protože některé firmy v tuzemsku ani neměly sídlo.

Krajský soud v Brně naposledy uvedl, že to možné je. Současně ale podle soudu nebylo jasné, které firmy z jednotlivých koncernů se na kartelu podílela. Proto případ vrátil ÚOHS, který ale už pokutu neuložil a kvůli uplynutí zákonné lhůty případ zastavil.

V novém rozhodnutí ÚOHS už ani nekonstatoval provinění firem, protože to v případě, kdy už lhůtu uplynula, ani nejde. Stát tak na případu vlastně prodělal, protože ÚOHS musel v minulosti zaplatit firmám úroky z neoprávněně vybraných pokut.

V Česku mělo jít o zakázky za 700 miliónů

Šestnáct firem z holdingů Siemens, Alstom, Areva, Fuji Electric, Hitachi, Japan AE Power Systems, Mitsubishi Electric a Toshiba a Nuova Magrini podle původních závěrů ÚOHS od roku 1988 do roku 2004 téměř po celém světě nezákonně spolupracovalo v tendrech při dodávkách takzvaného plynem izolovaného spínacího ústrojí.

Společnosti si údajně sdělovaly ceny svých nabídek, a jedna z nich si tak vždy zakázku zajistila. V Česku mělo jít jen v letech 2001 až 2004 o zakázky za 700 miliónů korun. Podle ÚOHS ujednání vyloučilo hospodářskou soutěž a mohlo navyšovat cenu zařízení.

ÚOHS firmy pokutoval za období před vstupem ČR do EU. Původně pokuta dosáhla 979,2 miliónu korun pro 16 firem z devíti holdingů. Pak ÚOHS společnostem Areva T&D Holding a Siemens AG pokutu snížil. Souhrnná sankce 941,9 miliónu Kč byla ale i tak dlouho nejvyšší, kterou úřad uložil.