„Z uhrazených faktur bylo loni jen 35 procent zaplaceno včas, 58 procent do třiceti dnů po splatnosti, tři procenta do šedesáti dnů a čtyři procenta ještě později,“ informoval Jan Malý z VPI CZ.

Spirála dluhů, do kterých se živnostníci často dostanou cizí vinou, z nich nakonec dělá nezaměstnané s velkými dluhy. Dokládají to příběhy mnoha menších podnikatelů.

Manželka utekla i s dětmi

Jedním z nich je i čtyřicetiletý pan Martin, podnikající v Děčíně a Ústí nad Labem. Snažil se obchodovat se vším možným a doufal, že korunka ke korunce mu zajistí nějakou jistotu. Jenže mu náklady na živobytí i investice přerostly před hlavu.

Manželka s dětmi od něj odešla, dům tíží zástava, peníze z půjčky jsou už dávno fuč, na splátky nezbývalo. Už mu nikdo ze známých nechtěl půjčit. Věřil, že když investuje do dalšího nového projektu, peníze se rychle vrátí a vše splatí.

A tak sáhl na zálohy, které mu za příslib zprostředkování výhodného nákupu v oblasti realit svěřili čtyři zákazníci. Bezmála dvě stě tisíc. Naštvaní klienti na nic nečekali a podali na něho trestní oznámení.

Dluží i za telefon

„Po sdělení obvinění přislíbil své zanedbané závazky urovnat. Obviněnému hrozí peněžitý trest nebo ztráta svobody od jednoho roku do pěti let,“ stojí konkrétně v policejní zprávě.

K loňskému listopadu evidovalo sdružení firem Solus celkově více než 61 tisíc firem a podnikatelů se závazkem po splatnosti.

A nejvíce z nich právě v Ústeckém kraji, který je následován Karlovarským a Moravskoslezským krajem. Jen na Ústecku podle Solusu základní faktury chronicky neplatí přes pět procent živnostníků a firem, v dalších krajích je to jen o procento lepší.

Podíl neplatičů na celkovém počtu podnikatelů v kraji

Podíl neplatičů na celkovém počtu podnikatelů v kraji

FOTO: David Ryneš, Novinky

Firmy a podnikatelé se do Registru IČ Solus nejčastěji dostávají z důvodu dlouhodobého prodlení s úhradou leasingových smluv a telekomunikačních služeb. Někteří jsou na tom už tak, že ani nezkoušejí nějaké daňové triky, prostě daňové přiznání ani nepodají, tak jako padesátiletý živnostník z Loun, a doufají, že je berňák nějakým řízením osudu přehlédne.

Finanční úřad mu proto loni doměřil 80 tisíc podle dřívějších daňových přiznání a už má na krku obvinění z trestného činu zkrácení daně. Muži kvůli tomu hrozí odnětí svobody na šest měsíců až tři roky a zákaz činnosti.

Loni zkrachovalých osm tisíc živnostníků znamená podle CRIF – Czech Credit Bureau, která spravuje registr bankovních a nebankovních úvěrových informací – čtyřprocentní meziroční nárůst počtu bankrotů fyzických osob podnikatelů. Rok co rok se množství padlých živnostníků zvyšuje, i když v roce 2015 to bylo menším tempem.

Zrádná vidina rychlého zisku

Ke konci listopadu působilo u nás necelých 900 tisíc ekonomicky aktivních živnostníků. Dvě třetiny z nich vykazují roční tržby do půl miliónu korun. Nemají žádné větší rezervy.

„Velké množství neplatičů je ve stavebnictví, pohostinství a dopravě. Nejlepší platební morálku mají podnikatelé ve zdravotnictví a školství,“ shrnul Jan Malý z VPI CZ.

„Neplatící firmy obecně spoléhají na to, že se jim nic nestane, protože těžkopádná byrokracie vymáhání pohledávek a náklady na ni věřitele odradí. To se ve většině případů opravdu stane,“ tvrdí Tomáš Medřický z E-pohledávky.cz.

„Existence živnostníků závisí na platební morálce jejich zákazníků. Ta se sice loni mírně zlepšila, stále ale patří k těm horším v Evropě,“ konstatoval Malý.

Nesplacené faktury tedy budou živnostníkům komplikovat podnikání i letos. Počet těch, kteří je budou muset kvůli nesplaceným pohledávkám ukončit, zřejmě ještě vzroste. Živnostníci totiž s vidinou rychlého zisku kývnou často i na zakázky, které jsou na první pohled podezřelé.