Článek
„MPO ideu nové struktury podporuje. Pokud by ke změně tarifní struktury nedošlo, v budoucnosti by na to doplatily nejchudší vrstvy obyvatel,“ uvedl mluvčí ministerstva František Kotrba.
Ministerstvo Jana Mládka (ČSSD) tento argument vysvětluje následovně. V nejbližších letech počítá s velkým boomem vlastních zdrojů elektřiny, například solárních elektráren na střechách, které nově nepotřebují licence. Ti bohatší si koupí panely a baterie, díky kterým se jakoby odstřihnou od sítě, ke které se připojí jen občas.
Při současném systému, kdy se na sítě přispívá podle spotřeby, by tak nakonec prakticky vůbec neplatili za údržbu sítí. Jenže náklady na údržbu sítí zůstávají stejné, takže by to místo nich museli platit ti chudší, kteří na takové investice nemají, vysvětluje MPO.
Předčasná změna?
Zelená energie se nyní v Česku podílí na spotřebě asi 13 procenty, v roce 2020 to má být podle odhadů ministerstva asi 16 procent. Z větší části se na výrobě podílejí velké solární elektrárny na polích, které vznikly v době „solárního boomu” okolo roku 2010.
Domů s malou solární elektrárnou je nyní v Česku asi 22-25 tisíc, odhaduje Aliance pro energetickou soběstačnost (ALIES). Česko ale není Španělsko, solární panely slouží nejčastěji pár měsíců v roce k ohřívání vody, než že by dokázaly spolehlivě zásobovat celý dům. Podle ALIES proto není s revolucí v tarifech tak spěchat. ERÚ by je rád změnil už od roku 2017.
Kritice čelí návrh i proto, že demotivuje lidi šetřit spotřebou elektřiny. [celá zpráva]
Krátkodobě změna přitom dopadne nepříjemně právě na ty, o jejichž osud se ministerstvo do budoucna obává. Například důchodce v malém bytě se silným jističem kvůli elektrickému sporáku by si ročně připlatil tisíce.
„Protože není vyloučeno, že změna tarifní struktury bude pro některé domácnosti znamenat možné zdražení, MPO společně s MPSV a ve spolupráci s ERÚ bude hledat nastavení sociálního systému, které by v případě nutnosti účinně ochránilo sociálně slabší skupiny obyvatelstva,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu Kotrba.
Podle výpočtů ale více zaplatí velká část domácností, ušetří ty s velkou spotřebou.
| Jak se změní roční účet za elektřinu (modelové příklady) | |||
|---|---|---|---|
| STS* | NTS* | rozdíl | |
| chalupář se silným jističem (3x25A, d61D, roční spotřeba VT* 600, NT* 400) | 5 854 | 8 827 | 2 973 |
| chalupář s běžným jističem (1x25A, d61D, VT 600, NT 400) | 5 549 | 5 662 | 113 |
| byt s nízkou spotřebou (1x25A, D02d, 1200 kW) | 6 317 | 6 599 | 282 |
| byt s nízkou spotřebou, elektrický sporák (3x25A, D02d, 1200 kWh) | 7 086 | 10 918 | 3 832 |
| byt s vyšší spotřebou (ohřívá vodu) (3x25A, D25d, VT 3000, NT 2000 | 18 672 | 16 844 | -1 828 |
| dům s vysokou spotřebou (ohřívá vodu, topí) (3x25A, D45d, VT1000, NT1800 | 46 050 | 44 840 | -1 210 |
| STS - starý tarifní systém, NTS - nový tarifní systém. VT - vysoký tarif, NT - nízký tarif, roční spotřeba v kWh. Částka uvádí celkovou změnu na faktuře včetně platby za spotřebu silové elektřiny včetně DPH. Výpočet: Kalkulátor ERÚ | |||
„Velmi vítáme diskusi o energetické chudobě, spolu s MPO, ale zatím nás vůbec neoslovili, o jističích víme jen z médií,“ uvedla na dotaz Novinek ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.
Prospěje to velkým firmám
Ministerstvo průmyslu se ve svém stanovisku zaštiťuje starostí o chudé, nezmiňuje ale dopad tarifů na firmy a průmyslové podniky, kterých se má také týkat. Celková spotřeba firem je přitom proti domácnostem násobně vyšší.
Podle společnosti EGÚ Brno, která se na změně tarifů pro ERÚ podílela, by typicky velký průmyslový podnik s třísměnným provozem (např. železárny) mohl ročně ušetřit 4-5 procent nákladů za distribuci elektřiny. Středně velkému průmyslovému podniku s vyšší spotřebou by měl poplatek klesnout zhruba o tři procenta.
Více zaplatí naopak firmy, které mají nepravidelnou spotřebu a využívají třeba solárních panelů na střechách hal.
