Základ loňské dobré úrodě položily příznivé vegetační podmínky na jaře. "Nepřišly žádné jarní mrazy. Menší byl i výskyt škod krupobitím," uvedl Ludvík. Dobré jaro svědčilo zejména peckovinám, jejichž sklizeň přichází dříve a sucha je nezasáhla. U třešní, višní, meruněk i broskví tak ovocnáři loni zaznamenali nárůst sklizně. Sucha však ovlivnila jablka, která jsou hlavním ovocným druhem v Česku.

Sklizeň jablek loni meziročně vzrostla o 19 procent na 155 640 tun, a byla tak největší za posledních sedm let. Kvůli suchu však byly plody malé a více než polovina úrody skončila v moštu. Obvyklý poměr jablek na konzum a na průmyslové zpracování je opačný a pohybuje se na úrovni 60 procent konzumu ku 40 procentům na mošt. "Cena jablek na zpracování je zhruba třetinová až čtvrtinová než cena konzumních, takže to bude mít vliv do hospodaření podniků," řekl Ludvík.

Růst podílu na průmyslové zpracování podle něj dokládají výsledky vývozu, když celkový vývoz jablek z ČR na průmyslové zpracování se loni více než zdvojnásobil na 93 000 tun z předloňských 45 000 tun. "Sucho naštěstí pro jablka nebylo tak kritickým faktorem jako mrazy, které se na úrodách podepsaly v letech 2011 až 2014," uvedl Ludvík.

Odvětví v krizi

Za jablky na druhém místě, co do objemu úrody skončily hrušky s nárůstem o 166 procent na rekordních 10 002 tun. Výrazný nárůst o 52 procent na 8742 tun loni vykázaly i švestky. "U hrušní a švestek se projevují nové výsadby, jde o jediné dva druhy s trvalým růstem. Věková struktura sadů hrušní a švestek je nejlepší ze všech sadů," uvedl Ludvík.

Sklizeň ovoce v roce 2015

Sklizeň ovoce v roce 2015

FOTO: David Ryneš, Novinky

Naopak špatná je věková struktura u ovoce na zpracování, které je dlouhodobě v krizi. Zejména jde o višně, angrešt a rybízy. Například višně bývaly v minulosti po jablkách ovocem s druhými nejvyššími sklizněmi. Aktuálně se višně sklizní necelých 6000 tun propadly na čtvrté místo.

Pěstování ovoce je podle Ovocnářské unie v Česku z dlouhodobého pohledu nerentabilní. Kromě pádu ceny po ruském embargu v roce 2014 se na špatné situaci ovocnářů podepsaly podprůměrné sklizně z let 2010 až 2012. Výsledkem krize odvětví je podle Ludvíka to, že řada podniků s ovocnářstvím skončila a další kvůli nedostatku peněz na investice ovocnářství omezují.