„Vláda schválila na dnešním jednání využití tzv. PPP projektu (Public Private Partnership) na 32 km dlouhém úseku D4 mezi Příbramí a Pískem. Půjde o první projekt, který bude financován na principu spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem,” řekl mluvčí ministerstva Zdeněk Neusar.

Dokončená studie proveditelnosti podle ministerstva prokázala výhodnost financování touto formou PPP.

Jak fungují PPP projekty
Metoda kombinace státního a soukromého financování se využívá nejčastěji u dopravní infrastruktury, ale i staveb škol či nemocnic. Například u dálnice část nákladů nezaplatí stát, ale soukromý investor. Od státu poté bude dostávat peníze za její provozování. PPP se využívá více v zahraničí, v Česku tak například postavili v Plzní nové depo ve spolupráci se Škodou Transportation.

„Chtěl bych PPP projekty rehabilitovat jako jeden z vhodných způsobů, jak stavět. Výhodou je rychlost stavby, ale i to, že budoucí provozovatel silnice odvede práci kvalitně a bude za dílo po dlouhou dobu zodpovědný. Sám si tedy i lépe pohlídá kvalitu. Potřebujeme také získat zkušenosti s tímto typem projektů, abychom byli připraveni na období po roce 2023, kdy již bude financování staveb z evropských peněz mnohem omezenější," uvedl již dříve ministr dopravy Dan Ťok.

Právě omezená možnost využití evropských fondů pro tento projekt byla jedním z důvodů výběru úseku D4 pro realizaci formou PPP. Zároveň v celém dosud nedokončeném úseku jsou již vydána pravomocná územní rozhodnutí a stavba je tedy relativně dobře připravena k realizaci. Stavět by se mohlo začít ve druhé polovině roku 2017.

Izraelský pokus skončil debaklem

V minulosti se stát pokoušel o zapojení soukromého kapitálu při výstavbě komunikací D47 u Ostravy a částí jihočeské D3.

V případě D47 svěřila v roce 2002 vláda tehdejšího premiéra Miloše Zemana stavbu a provoz bez výběrového řízení izraelskému konsorciu Housing and Construction za 125 miliard korun. Následující vláda zakázku zrušila kvůli její nevýhodnosti. Izraelci pak na základě smlouvy dostali od státu 630 miliónů korun, aniž by kopli do země. Úsek nakonec stál 60 miliard korun.