Jsou ale matky, které jsou na umělou výživu odkázané: nemůžou například kojit ze zdravotních důvodů. Bez mateřského mléka se musejí obejít i tisíce dětí v náhradní rodinné péči.

Obchodníci nesmějí dávat slevu na kojeneckou výživu pro děti mladší půl roku, ač jde o drahou záležitost. Jedno balení vychází na stokoruny, měsíčně výdaj hravě přesáhne tisíc korun. Přesto už od roku 2006 platí směrnice o počáteční a pokračovací kojenecké výživě. Přijala ji Evropská komise, která jak slevy, tak reklamu na kojeneckou výživu pro nejmenší zakazuje.

„V maloobchodě je nepřípustné na podporu prodeje počáteční kojenecké výživy přímo spotřebiteli provádět reklamu v místě prodeje, rozdávat vzorky nebo jiné reklamní pomůcky, jakými jsou zvláštní způsoby vystavení, poukázky na slevu, prémie, speciální prodej, reklamní výrobky, vázaný prodej,“ stojí ve směrnici.

Podle ní výrobci a distributoři této výživy „nesmějí poskytovat široké veřejnosti nebo těhotným ženám, matkám nebo členům jejich rodiny bezplatně nebo za nízkou cenu výrobky, vzorky nebo jakékoli jiné reklamní dárky ani přímo, ani nepřímo prostřednictvím systému zdravotní péče nebo zdravotnických pracovníků“.

Na počáteční kojeneckou výživu pamatuje i zákon o reklamě: „V prodejnách je zakázána reklama, která je způsobilá podněcovat širokou veřejnost ke koupi počáteční kojenecké výživy, zejména rozdáváním vzorků, zvláštním způsobem vystavení, poukazem na slevu nebo zvláštní výhodou.“

Ať to řeší pojišťovny

Podle ministerstva zdravotnictví, které má směrnici v gesci, jsou evropská pravidla v souladu s cíli Mezinárodního kodexu pro obchodování s náhradami mateřského mléka přijatého Světovou zdravotnickou organizací.

„Cílem je jednoznačně podpora kojení a zdůraznění významu kojení pro zdravý vývoj dítěte,“ řekla Právu Dana Šalamunová z tiskového odboru resortu. Reklama na kojeneckou výživu se podle ní může objevit pouze ve vědeckých publikacích či tiskovinách zaměřených na péči o malé děti.

„Z prezentovaných informací také spotřebitelé nesmí nabýt dojmu, že krmení z láhve je rovnocenné kojení, nebo je mu dokonce nadřazené,“ upozornila Šalamunová, podle které zákon nediskriminuje ženy, které ze zdravotních důvodů kojit nemůžou. „Podíl žen, které nemohou kojit ze zdravotních důvodů, je odhadován na jedno procento. A pokud se jedná o zdravotní potíže, je možné hledat řešení ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami v rámci nastavených programů,“ řekla Šalamunová.

Směrnice EU podle ní umožňuje, aby si státy upravily zákaz podle svého. „ČR této možnosti ale nevyužila,“ dodala. Zákaz reklamy a slev výživy pro nejmenší přijde v pořádku i politikům. „Domnívám se, že tohle je jedno z nařízení EU, která smysl dávají. Jako pediatr ze staré školy si myslím, že je lepší, když umělá výživa nebude zvýhodňována před kojením,“ řekla Právu místopředsedkyně TOP 09 Jitka Chalánková, původním povoláním dětská lékařka.

Pediatři pro kojení

Podobně se vyjádřila pro právo dětská lékařka Hana Pražáková: „Je dobře, že taková reklama v obchodech není, pro pediatry je podpora kojení zásadní. Mateřské mléko obsahuje protilátky, brání infekcím, posiluje imunitu, tomu se umělá výživa nemůže rovnat,“ řekla. Maminky, které nemohou kojit, se o existenci umělé výživy podle ní dozvědí i bez reklamy. „Stejně se musí poradit v porodnici se svým lékařem o tom, která výživa je nejvhodnější,“ míní Pražáková.