Žlutý kov, jak se někdy zlatu říká, zlevňuje nepřetržitě už tři roky. Za letošním poklesem je více faktorů počínaje přetrvávající nízkou inflací ve vyspělých zemích a konče zpřísňováním měnové politiky ve Spojených státech. Díky němu se zvyšuje kurz dolaru, což řadu investorů od nákupu zlata odrazuje.

„Fyzická poptávka po zlatě je ve srovnání s říjnem a listopadem i nadále relativně velmi vysoká v zemích Dálného východu, podle toho by tedy zlato mělo být mnohem dražší. Zdá se ale, že jde zde tlak ze strany (silného) dolaru, který další růst ceny omezuje," upozornil šéf obchodování ve společnosti MKS SA Afshin Nabavi.

Bezpečný přístav v krizi

Cena zlata prošla od začátku tisíciletí neklidným vývojem. Zájem o kov se zvýšil především s nástupem globální finanční krize v roce 2007. Později se jako důvod k nákupu nejčastěji uváděla uvolněná měnová politika centrálních bank a s ní spojené riziko znehodnocení měn.

„Cena zlata – na rozdíl od ostatních aktiv – prošla v letech 2012 a 2013 korekcí a stala se pro investory velmi atraktivní. Teď se na zlato zaměřují sofistikovanější investoři. V okamžiku, kdy praskne bublina na akciových trzích, bude z toho profitovat právě zlato a v tu chvíli do něj budou investovat i váhavci, kteří aktuálně teprve vyčkávají,“ říká Vladimír Brůna z české společnosti Golden Gate CZ, předního tuzemského obchodníka s investicemi do drahých kovů.

V roce 2011 se cena zlata vyšplhala až k blízkosti 2000 USD/oz, avšak nepřekročila ji. Růst pokračoval ještě v následujícím roce, pak se ale trh začal rychle propadat. Některé fondy začaly zlato ve svých portfoliích rozprodávat, takže se na trh vrátily stovky tun kovu. To se podepsalo na cenách, které v roce 2013 zaznamenaly největší roční ztrátu za více než 30 let.

Růst sazeb pomáhá dolaru

Letos se na propadu ceny kovu podílelo především zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech. Investoři se obávali, že dlouho očekávané zvýšení úrokových sazeb v USA sníží poptávku po zlatě, které žádný úrok nenese. Naděje na zvýšení sazeb v USA mezitím pomáhaly k růstu americkému dolaru. Ten je za celý rok vůči koši měn vyšší asi o desetinu, což zdražuje zlato z pohledu držitelů ostatních měn.

K poklesu cen zlata ale v letošním roce mohla přispět i levnější ropa. Zlato totiž často slouží jako pojistka proti inflaci, kterou táhnou vzhůru právě rostoucí ceny ropy. Trh s ropou je ale už delší dobu přezásobený a ceny suroviny klesají - od poloviny loňského roku se propadly o více než 60 procent.

Vyhlídky na růst cen zlata v současné době nejsou příliš růžové, i když názory mezi analytiky nejsou jednoznačné. Někteří předpovídají, že počátkem roku 2016 by ceny mohly klesnout až na 1000 dolarů za unci nebo se dostat i pod tuto hranici.

Americká centrální banka v prosinci poprvé po téměř deseti letech zvýšila úrokové sazby a zároveň naznačila, že tento krok by mohla v nadcházejícím roce několikrát zopakovat. To by pro výhled vývoje cen zlata nebylo příznivé.