Pomocí nákupů cenných papírů chce ECB povzbudit bankovní sektor ke zvýšené úvěrové aktivitě, což by mělo podpořit stagnující ekonomiku eurozóny a odvrátit hrozbu deflace.

ECB se základní sazbu nečekaně rozhodla snížit na začátku září a Draghi dal tehdy najevo, že úroky jsou na nejnižší možné úrovni.

Inflace dál klesla

Banka tehdy také oznámila, že začne poprvé dodávat do ekonomiky eurozóny nové peníze prostřednictvím nákupů krytých dluhopisů a cenných papírů tvořených balíky bankovních úvěrů (ABS) od komerčních bank. K razantním opatřením ji přimělo oslabování západoevropské ekonomiky a nový pokles inflace.

Pokles spotřebitelských cen v zemích platících eurem pokračoval i v září. Meziroční míra inflace podle prvního odhadu statistického úřadu Eurostat zvolnila na 0,3 procenta, hluboko pod cílovou úroveň blízko dvou procent i pod úroveň jednoho procenta, kterou ECB označuje za "nebezpečnou zónu". [celá zpráva]

Draghi uvedl, že kryté dluhopisy začne ECB nakupovat v polovině října a balíky ABS během tohoto čtvrtletí.

"Nová opatření podpoří konkrétní segmenty trhu, které hrají klíčovou roli ve financování ekonomiky," uvedl Draghi. Podrobnosti o objemu nákupů ke zklamání finančních trhů nesdělil, ECB ale oznámila, že je zveřejní ještě ve čtvrtek.

Zájem o levné půjčky byl slabý

V polovině září ECB poskytla komerčním bankám první část levných čtyřletých půjček v objemu 400 miliard eur (zhruba 11 bilionů Kč), které jsou klíčovou součástí jejích opatření na podporu ekonomiky. Zájem o úvěry byl ale hodně slabý. [celá zpráva]  Kritici se podle agentury Reuters obávají, že podobný osud čeká i nový úvěrový program.

Čtvrteční zasedání ECB se konalo v bývalém královském paláci v Neapoli. Před budovou se shromáždilo více než 3000 demonstrantů, proti nimž zasáhla policie vodními děly. Demonstranti nesli transparent s nápisem namířeným proti ECB, a řečníci v projevech kritizovali výdajové škrty a nezaměstnanost.

Draghi opakovaně vyzývá vlády zemí eurozóny, aby přispěly ke zvýšení konkurenceschopnosti svých ekonomik a k posílení důvěry investorů uskutečňováním často nepopulárních strukturálních reforem trhu práce a vládních výdajů.