Z údajů Eurostatu vyplývá, že cena potravin a nealkoholických nápojů v Česku byla vloni na 84 procentech průměru celé Evropské unie. Levněji bylo z tohoto pohledu pouze v Maďarsku, Litvě, Rumunsku, Bulharsku a Polsku, kde jsou potraviny nejlevnější z celé EU. Naopak nejdražší potraviny mělo Dánsko před Švédskem, Finskem a Rakouskem.

Životní úroveň v České republice však stále výrazně zaostává za západní Evropou a podle již dříve uvedených údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni ve srovnání s původními 15 zeměmi eurozóny dále klesla. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly totiž klesl na 74,1 procenta průměru zemí eurozóny. Předtím byl tři roky na 75 procentech.

"Vzhledem k vysoké konkurenci na českém trhu jsou jednotlivé firmy nuceny v maximální míře optimalizovat náklady na distribuci a prodej, aby mohly na trhu uspět," uvedla prezidentka svazu Marta Nováková. Marže řetězců v Česku jsou proto podle ní rozhodně nižší než v jiných vyspělých zemích s vyšší kupní sílou.

Konkrétní příklady a čísla chybí

Podobně jako potravináři, kteří před několika dny uvedli opak, ani obchodníci svá srovnání marží se západní Evropou nepodložili konkrétními čísly.

Potravinářská komora tvrdí, že řetězce v Česku prodávají potraviny se stále rostoucími přirážkami, které se pohybují od zhruba 20 procent u výsekového masa až po více než 100 procent u některých mléčných výrobků. Ředitel komory Miroslav Koberna je přesvědčený, že snížení marží, které jsou podle potravinářů v Česku vyšší než v západní Evropě, pomohlo zvýšení kvality potravin.

Průměrná marže v maloobchodu v prvním čtvrtletí činila podle Českého statistického úřadu 22,4 procenta.