Článek
„Pokud by Rusko přerušilo dodávky plynu do EU na více než šest měsíců, bylo by ohroženo zásobování řady evropských zemí, především ve střední a východní Evropě, včetně Německa,” uvádí studie, kterou začátkem září publikovala Univerzita Kolín na Rýnem.
Na základě počítačové simulace evropských plynovodů, kapacit zásobníků a přístavů pro dovoz zkapalněného plynu LNG studie zkoumá, co by se stalo při výpadku dodávek z Ruska po dobu jednoho, tří, šesti a devíti měsíců.
Vzhledem k tomu, že Finsko nemá žádné zásobníky plynu a sto procent plynu dováží z Ruska, pocítilo by omezení okamžitě. Při tříměsíčním ruském embargu na plyn by chybělo Polsku 1,8 miliardy a Turecku 3,8 miliardy kubických metrů plynu. Šestiměsíční výpadek by pocítilo Německo, Rakousko, Švýcarsko, Řecko, balkánské země a Estonsko.
Problémy po devíti měsících
Pokud by Moskva zavřela kohouty na devět měsíců, bylo by „vážně zasaženo” zásobování plynem v Německu, Itálii a Francii a Evropě jako celku by chybělo 46 miliard kubických metrů plynu.
V takovém případě by podle studie německé univerzity měly problémy i Česká republika, Maďarsko a Slovensko.
V bezpečí by byly pouze země, které samy těží plyn, jako je Dánsko, Norsko, Nizozemsko, Rumunsko a Velká Británie. V klidu mohou být také státy, které vlastní nebo sousedí s terminály na dovoz zkapalněného plynu LNG - Belgie, Bulharsko, Irsko, Litva, Lotyšsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko.
Ministr Jan Mládek při prohlídce podzemních zásobníků zemního plynu v Hájích u Příbrami.
Plynové embargo by ale bolelo i Rusko, každý měsíc by přicházelo až o 4,5 miliardy eur, což je zhruba 3,5 procenta ročních tržeb Gazpromu. „Tím by výrazně klesl zisk Gazpromu a jeho příspěvky do ruského státního rozpočtu,” uvádí studie.
Na „katastrofický scénář” se kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu připravuje i Evropská komise.
„Nedovedl jsem si představit, že se Putin uchýlí ke lžím a používání zbraní. Proto již nevylučuji ani ty nejhorší scénáře,” prohlásil eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger s poukazem na ruské angažmá na Ukrajině a anexi Krymu.
V krizi by Brusel například zakázal plynárenským firmám vypravovat tankery s LNG mimo Evropu a omezil dodávky plynu firmám, aby chránil domácnosti, píše EUobserver.
Zástupci Ukrajiny, Ruska a Evropské komise se k dalším jednání o cenách a dodávkách plynu sejdou 20. září v Berlíně.