Celkem zkontrolovala SZPI 30 vzorků, 18 z nich z různých důvodů nevyhovělo. „Inspekce vzorky odebrala na základě stanovení rizika, když zohlednila výsledky kontrol v minulosti, zároveň vzala v potaz podněty spotřebitelů," uvedl Kopřiva.

Opět se nejčastěji provinil výrobce JSG med z Plzně. Ani jeden z jeho 12 kontrolovaných vzorků nevyhověl zákonným požadavkům na med, stojí v tiskové zprávě SZPI.

Pokuta míří za prodejci, ne výrobci

Inspekce s prodejci zahájila správní řízení o uložení pokuty, nemůže ji totiž uložit přímo výrobci. „Pokud se u kontrolovaných subjektů pochybení opakují, přihlížíme k tomu při navrhování výše pokuty," odpověděl Kopřiva na otázku, zda se pokuty při opakovaných prohřešcích zvyšují.

Zároveň SZPI předala výsledky Státní veterinární správě, která je může využít při kontrole výrobců a dovozců.

Některé vzorky měly víc vad najednou

Mezi nejčastější prohřešky při výrobě medu patří přidání barviva karamel E150d, které slouží k dobarvení světlých a ředěných medů, přidání oligosacharidů, které se používají k ředění medu. Vadou je také nižší než požadovaná aktivita enzymu diastáza, ta ukazuje na sníženou jakost medu ředěním nebo neodborným zacházením. Nepovolená je také zvýšená přítomnost hydroxymetylfurfuralu, která indikuje sníženou jakost medu neodborným zacházením.

U některých medů se výrobci dopustili více prohřešků naráz, čtyři vzorky nevyhověly u tří sledovaných parametrů. „Med je podle legislativy jednosložkovou potravinou, do které je zakázáno přimíchávat jiné složky s výjimkou jiných druhů medu," vysvětlil Kopřiva.

Mezi další výrobce, jejichž vzorky neprošly úspěšně testy, patří Včelapro z Lednice a Medokomerc z Čestína na Kutnohorsku, u některých medů nebyl výrobce uveden. Výsledky kontrol včetně snímků etiket falšovaných medů lze najít na www.potravinynapranyri.cz.

Pokud chce mít člověk jistotu, že koupí čistý nefalšovaný med, doporučují včelaři najít si svého včelaře, od kterého si jej bude kupovat.