„Slovenské domácnosti dohnaly ty české v příjmech, v jejich kupní síle,“ uvedl Aleš Chmelař, který je s Petrem Zahradníkem hlavním autorem studie. Ještě v roce 2004 byla přitom kupní síla českých příjmů o desetinu vyšší než slovenská.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Zahradník upozornil, že od roku 2010 se Česko téměř nepřibližuje k ekonomické úrovni Unie, což znamená ztrátu „nejvýznamnějšího ukazatele, který je spojován s členstvím ČR v EU“.

Kdyby Češi využili možností přiblížení k úrovni EU jako Slovensko, vydělali by na tom podle studie 1,4 biliónu korun navíc. To je téměř polovina čistých přínosů Unie pro Česko od roku 2002. Jejich celkovou výši odhadli autoři na minimálně 3,1 biliónu korun.

Euro mohlo pokrýt schodek

Chmelař obecněji upozornil, že se SlovenskoPolsko dotahují na Českou republiku, která od roku 2009 stagnuje nebo ztrácí. „Chudší země tak dohánějí země se středními příjmy,“ dodal s tím, že produktivita práce je na Slovensku už od roku 2007 vyšší než v Česku.

Velkým problémem se podle studie stává odliv zisků, dividend a úroků. Ty z ČR odtékají do zbytku EU nebo mimo ni. Jejich „vývoz“ se od roku 2009 výrazně zvýšil.

Autoři studie připomínají, že problémy části zemí s eurem neměly dopad na jádro eurozóny kolem Německa. Nedošlo totiž k žádným přesunům peněz do těchto zemí. Naopak, investoři prchali z periferie eurozóny a hledali šance v jejím jádru, k němuž by mohla patřit i ČR.

Kdyby Česko zavedlo euro v roce 2009 jako Slovensko, získalo by tím podle studie nejméně 290 miliard eur a stát by vybral na daních 100 miliard navíc, což by pokrylo velkou část schodku jednoho ročního rozpočtu. I platby, jež by si přijetí eura vyžádalo, by prý byly z přínosů jednotné měny uhrazeny do sedmi až sedmnácti měsíců.