Areva v návrhu na vydání předběžného opatření požaduje pozastavení zadávacího řízení, popřípadě uložení zákazu pro zadavatele uzavřít v tendru smlouvu s vybranou firmou, jak sdělil soudce Krajského soudu v Brně Petr Pospíšil.

ČEZ rozhodl o vyřazení Arevy z tendru loni v říjnu s poukazem na závažná pochybení v předložené nabídce. Podrobnosti ale firma nezveřejnila. Postup ČEZ posvětil letos v červenci i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Areva se proti svému vyloučení u ÚOHS opakovaně neúspěšně bránila. Tvrdila například, že první rozhodnutí ÚOHS bylo založeno na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu a nesprávné právní analýze. Tvrdila také, že v případě neúspěchu u antimonopolního úřadu se obrátí i na soudy.

Tendr se může prodloužit

„Předběžné opatření ve správním soudnictví je sice neobvyklé, ale strategie Arevy má svůj smysl,“ uvedl Miroslav Hájek z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners. K šanci na jeho vydání se ale Hájek staví spíše skepticky. O vydání či zamítnutí předběžného opatření musí krajský soud rozhodnout nejpozději do 30 dnů.

Řízení o žalobě tak může podle Hájka celý tendr výrazně prodloužit. „Pokud krajský soud nakonec uzná, že Areva byla z výběrového řízení vyřazena neoprávněně, případ vrátí k ÚOHS k novému projednání. Pokud Areva u soudu neuspěje, má ještě možnost podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu či ústavní stížnost u Ústavního soudu,“ dodal Hájek.

Ve výběrovém řízení na dostavbu Temelína zůstávají česko-ruské Konsorcium MIR.1200 a americko-japonská společnost Westinghouse.

Cena za dostavbu třetího a čtvrtého bloku Temelína se odhaduje na 200–300 miliard korun. Nové bloky by měly více než zdvojnásobit výkon elektrárny, který nyní činí 2000 megawattů. Stavba by měla být dokončena v roce 2025 s tím, že nové bloky by měly být v provozu 60 let.