Celkově se počet pracovníků ze zemí unijních nováčků v Německu od 1. května 2011 zvýšil o zhruba 175 000. Toto číslo tak zůstává za původními očekáváními a dokládá varování odborníků, že Němci svůj pracovní trh, potýkající se s nedostatkem kvalifikovaných sil, otevřeli pozdě.

Podle statistik Spolkového úřadu práce bylo v Německu zaměstnáno na konci loňského roku 27 156 Čechů, před úplnou liberalizací pracovního trhu jich bylo 17 743. Po Polácích a Maďarech tvoří třetí nejpočetnější skupinu zaměstnanců ze zemí, které do EU vstoupily v roce 2004.

Podle údajů Spolkového úřadu práce mělo k letošnímu dubnu v Německu zaměstnání přes 400 000 občanů států, které do EU vstoupily v roce 2004, a přes 142 000 Rumunů a Bulharů, kteří se připojili k evropskému bloku o tři roky později.

Otevření dobré, ale přišlo pozdě

„Otevření bylo dobré, ale přišlo moc pozdě, na což jsme dlouho upozorňovali,“ uvedl člen vedení Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Achim Dercks. „Jiné země dlouhodobě profitují z toho, že po roce 2004 přicházely kvalifikované síly z nových členských států k nim, a ne do Německa,“ dodal předák DIHK.

S nedostatkem zájemců kromě zdravotnického a pečovatelského personálu, pracovníků v technických oborech, hotelnictví a gastronomii bojují v Německu také učňovské profese.

Velké naděje na zlepšení tohoto stavu vkládaly německé profesní komory právě do otevření pracovního trhu před dvěma roky, který umožnil přijímat zájemce o vyučení i ze střední a východní Evropy.

V Německu je němčina důležitá

Například v tamním regionu Horní Franky, který sousedí s Ašskem a Chebskem, se uplatnilo devět českých učňů. „V Horních Francích působí v současnosti 16 200 firem a v nich máme 7200 učňů, včetně těch devíti českých,“ přiblížil „přínos“ Čechů pro hornofrancké učňovské školství Rainer Beck z tamní řemeslnické komory.

„Víc jsme ale ani neočekávali,“ přiznal s tím, že hlavní překážkou pro uchycení mladých Čechů v Německu je stále neznalost němčiny. Tento problém se ale netýká jen učňů z Česka. „Hlavní potíží a důvodem, proč do Německa přichází za vyučením málo mladých občanů EU, jsou nedostatečné jazykové schopnosti,“ potvrzuje Julia Stegmannová-Schaafová z řemeslnické komory v saských Drážďanech.

„Prakticky u všech profesí v Německu je potřeba němčina,“ přidal se i Dercks, podle něhož je neznalost jazyka hlavním limitem rovněž pro zájemce o práci v Německu ze střední, východní i jižní Evropy s už ukončeným vzděláním. Zdůraznil navíc, že Němci nesmějí své naděje na zaplnění pracovního trhu upínat jen k zahraničí.