„Pokles reálných mezd se sice očekával, ale ne tak výrazný, jako přinesla dnešní čísla,“ sdělil analytik Jiří Šimek ze společnosti Citfin s tím, že s výjimkou posledního čtvrtletí roku 2010 ani v krizových letech 2009 a 2010 nerostla nominální mzda tak pomalu. „Tehdy navíc byla výrazně nižši inflace, která tolik neukrajovala z reálné mzdy,“ doplnil Šimek.

„Více než tříprocentní inflace ukusovala ve třetím kvartále z mezd. Jejich reálným růstem se tak mohli těšit jen pracovníci na vybraných pozicích několika málo odvětví,“ uvedl Libor Stodola ze společnosti PwC ČR.

Podle analytika Miroslava Nováka ze společnosti Akcenta se reálný pokles mzdy týká jak podnikatelské, tak i nepodnikatelské sféry. V podnikatelské sféře reálně poklesly o 1,9 procenta, v nepodnikatelské sféře se snížily reálně o jedno procento.

Celkově zveřejněná čísla nejsou podle Nováka nikterak překvapivá a potvrzují negativní trend posledních čtvrtletí, který je charakterizován pomalým růstem nominální mzdy, snižujícím se počtem zaměstnanců a následně slabou domácí poptávkou.

„Tato statistika rovněž podtrhuje fakt, že stále větší část domácností nešetří proto, že odkládá spotřebu, ale proto, že na větší výdaje prostě nemá,“ nastínil Novák.

Polepšili si třeba ajťáci

Nejvíce přidávali svým zaměstnancům dovozci automobilů, farmaceutické společnosti a IT firmy. Více než tříprocentní růst mezd by na svých výplatních páskách měli vidět i zaměstnanci finančních institucí.

„Naopak nejméně se přidávalo v sektoru rychloobrátkového zboží, logistice a dopravě,“ připomněl Stodola s tím, že spíše stagnaci mezd očekává i v příštím roce. „To ovšem neznamená, že ve firmách, kterým se daří, či na pozicích, které přímo generují růst výnosů, se zaměstnanci nemohou dočkat zajímavého růstu mezd,“ dodal.

I přes vyšší míru nezaměstnanosti je podle Stodoly na trhu v řadě oborů nadále nedostatek špičkových talentů.