I kdyby se totiž účastník druhého pilíře dožil věku, který dalece překračuje průměrný věk dožití, má jen mizivou šanci získat v důchodu od privátního fondu zpátky peníze, které do něj vložil.

Mnohem lépe by mu k zajištění na stáří posloužil například obyčejný spořící účet, navíc peníze z něj by měl na rozdíl od úspor ve fondu kdykoli volně k dispozici.
O výhodnosti druhého pilíře pochybovala už v minulosti řada odborníků.

„Ať už to počítal kdokoliv a jakkoliv, včetně ministerských úředníků, vždy došel k závěru, že pro většinu lidí je druhý pilíř nevýhodný,“ uvedl pro Právo vedoucí katedry veřejné ekonomiky Vysoké školy finanční a správní Jaroslav Vostatek, který mimo jiné opakovaně poukazuje i na vysoké náklady penzijních společností, které pohltí velkou část výnosů.

Právo při svých výpočtech vycházelo z „kalkulačky k důchodové reformě“, která je k dispozici na oficiálních webových stránkách MPSV. Propočty jsou učiněny pro muže narozené v roce 1979, kteří dosáhnou důchodového věku v 67 letech a 4 měsících, jejich doba pojištění je 47 let a doba účasti ve druhém pilíři je 34 let a průměrný roční výnos penzijního fondu činí 2,5 procenta, tedy podstatně vyšší, než jsou výnosy našich penzijních fondů v posledních letech.

Dvě procenta půjdou z vlastní kapsy

Za posledních pět let se průměrné zhodnocení u šesti největších fondů v ČR pohybuje od 1,38 % do 1,84 % ročně. Nově vzniklé penzijní fondy sice budou moci v rámci druhého pilíře investovat riskantněji, a teoreticky tak dosahovat lepších výsledků než dosud, na druhou stranu už nebudou muset klientům garantovat, že v nich neprodělají a o své úspory na stáří nepřijdou.

Lidé budou mít v rámci druhého pilíře možnost převést si do soukromého penzijního fondu tři procenta ze sociálního pojištění, která by jinak odvedli do státního průběžného systému. K nim budou ale muset připojit další 2 % ze své hrubé mzdy.
V hodnocení důchodové reformy měl zatím malou váhu argument, o kolik se lidem při vstupu do druhého pilíře sníží základní důchod z průběžného (prvního) pilíře.

Vyplácený důchod od státu bude nižší

Propočty samotného ministerstva práce ukazují, že u muže s příjmem 20 000 Kč je důchod z veřejného pojištění nižší o 306, s průměrným příjmem 25 000 Kč o 197 Kč. Dokonce u člověka s příjmem 50 000 Kč, tedy s dvojnásobkem průměrného příjmu, je důchod z veřejného pojištění vyšší jen o 342 Kč.

Z údajů MPSV vyplývá, že celkový důchod při účasti i ve druhém pilíři je u příjmu 20 000 Kč vyšší o 303 Kč, u příjmu 25 000 Kč o 564 Kč, u příjmu 50 000 Kč vyšší o 1864 Kč a u příjmu 100 000 Kč vyšší o 4334 Kč.

U lidí s průměrnými příjmy je tedy rozdíl zanedbatelný, u bohatých se zdá být na první pohled již zajímavý. Ve skutečnosti je tomu však jinak. Musíme si uvědomit, že tyto osoby do druhého pilíře po celou dobu 34 let přispívaly navíc ze svých osobních prostředků 2 % příjmu.

Ze spořícího účtu by bylo víc

Výpočty ukazují, jak by na tom byl člověk, který by si místo svého 2% příspěvku do penzijního fondu tyto prostředky sám spořil. Za dobu 34 let a při ročním úročení ve výši 1,5 %, třeba na spořicím účtu, by si například člověk s příjmem 50 000 Kč našetřil 535 105 Kč. Výše úročení je úmyslně zvolena velmi střízlivě, v úrovni, které lze snadno dosáhnout u bank i dnes, kdy základní úroková míra již níže klesnout nemůže. Výše uvedený člověk by si mohl po svém odchodu do důchodu vyplácet z vlastních úspor po dobu 20 let (tedy do svých 87 let!) 2230 Kč měsíčně, z fondu však bude při zhodnocení 2,5 % dostávat jen 1522 Kč, tedy o 708 Kč méně.

Znamená to, že ani při dožití věku, který dalece překračuje průměrné dožití v ČR, nedostane tento člověk od fondu ani zdaleka své peníze, které do něj vložil, nazpět. Loni podle statistik ČSÚ u nás umírali muži v průměru ve věku 71,4 roku, zemřelé ženy byly v průměru o 7,4 roku starší. Vezmeme-li v úvahu dětskou úmrtnost, i tak průměrný věk dožití dospělých mužů, kteří jsou účastni důchodového pojištění, je tedy v ČR hluboko pod 80 lety.

Budeme-li korektně porovnávat situaci, kdy člověk vstoupí do druhého pilíře, s případem, kdy si 2 % svého příjmu spoří, namísto aby je odváděl fondu, a pak si sám z vlastních úspor vyplácí po dobu dvaceti let pravidelnou měsíční částku, zjistíme, že v druhém případě na tom člověk s příjmem 20 000 Kč vydělá 589 Kč, u příjmu 25 tisíc 551 Kč, u příjmu 50 tisíc 366 Kč a dokonce u statisícového příjmu 125 Kč. A to ve výpočtu úspor není zohledněno další zhodnocování zůstatku v případě rovnoměrného měsíčního čerpání částky.

Navíc člověk, který by si spořil sám, by měl celou částku kdykoli a v jakékoli výši k dispozici.

Člověk s platem 20 000 Kč hrubého
 Důchod při účasti jen v I. (státním) pilířiDůchod při účasti i ve II. pilíři
Hrubá měsíční mzda20 00020 000
Výnos fondu p.a. 2,50 %
Státní důchod 11 45610 237
Fondová složka (3 %)0913
Důchod z veřejného pojištění11 45611 150
Fondová složka (2 %)0609
Důchod celkem11 45611 759
Vlastní úspory (2 % ze mzdy)214 042 
Měsíční výběr z úspor892 
Důchod včetně úspor12 34811 759
Člověk s platem 25 000 Kč hrubého
 Důchod při účasti jen v I. (státním) pilířiDůchod při účasti i ve II. pilíři
Hrubá měsíční mzda25 00025 000
Výnos fondu p.a. 2,50 %
Státní důchod 12 37211 033
Fondová složka (3 %)01142
Důchod z veřejného pojištění12 37212 175
Fondová složka (2 %)0761
Důchod celkem12 37212 936
Vlastní úspory (2 % ze mzdy)267 553 
Měsíční výběr z úspor1115 
Důchod včetně úspor13 48712 936
Člověk s platem 50 000 Kč hrubého
 Důchod při účasti jen v I. (státním) pilířiDůchod při účasti i ve II. pilíři
Hrubá měsíční mzda50 00050 000
Výnos fondu p.a. 2,50 %
Státní důchod 16 95515 013
Fondová složka (3 %)02284
Důchod z veřejného pojištění16 95517 297
Fondová složka (2 %)01522
Důchod celkem16 95518 819
Vlastní úspory (2 % ze mzdy)535 105 
Měsíční výběr z úspor2230 
Důchod včetně úspor19 18518 819
Člověk s platem 100 000 Kč hrubého
 Důchod při účasti jen v I. (státním) pilířiDůchod při účasti i ve II. pilíři
Hrubá měsíční mzda100 000100 000
Výnos fondu p.a. 2,50 %
Státní důchod 25 66322 575
Fondová složka (3 %)04453
Důchod z veřejného pojištění25 66327 028
Fondová složka (2 %)02969
Důchod celkem25 66329 997
Vlastní úspory (2 % ze mzdy)1 070 210 
Měsíční výběr z úspor4459 
Důchod včetně úspor30 12229 997
Pozn.: Výpočty pro muže narozené v roce 1979, kteří dosáhnou důchodového věku v 67 letech a 4 měsících, jejich doba pojištění je 47 let a doba účasti ve druhém pilíři je 34 let a průměrný roční výnos penzijního fondu činí 2,5 procenta. Vlastní úspory s průměrným úročením 1,5 procenta, doba jejich pravidelného měsíčního výběru v penzi je 20 let.
 zdroj: údaje MPSV, výpočty Právo

Vydělají hlavně fondy

V propočtu vlastních úspor není zohledněna inflace, ale ani růst mezd za sledované období, jedná se o modelový stav, kdy reálná mzda po celou sledovanou dobu stagnuje. Pro korektní srovnání je třeba znát, v jaké míře je v kalkulačce MPSV zohledněna inflace a vývoj mezd.

Podle vyjádření ministerstva jsou všechny údaje v kalkulačce nominální a údaj o inflaci ve výši 2 % je uveden pouze k informaci, aby si mohl případný zájemce přepočítat nominální údaj na reálný.

Vývoj reálných mezd je v kalkulačce dán vývojem produktivity práce, který je blíže popsán v podrobné Pojistněmatematické zprávě, kterou MPSV vydalo před pár dny.

Tato zpráva předpokládá dlouhodobý průměrný růst reálných mezd (od současnosti až do roku 2080) mezi 1,5 % až 2 %, tedy růst nominálních mezd v rozpětí 3,5 % až 4 %.

Takový vývoj mezd by se pochopitelně pozitivně promítl i do výše vlastních úspor na bázi 2 % mzdy a ještě by zvýraznil nevýhodnost vstupu do druhého pilíře. Vstup do druhého pilíře se tedy s největší pravděpodobností nevyplatí ani bohatým. Skutečně vydělat na reformě mohou pouze penzijní fondy, případně na ně napojené zájmové skupiny.