Setkání pekařů je stále více veletrhem výrobců pekařského technologického zařízení a dodavatelů chemie, která výrobu zlevňuje, urychluje a dodává chlebu falešně nádhernou chuť. „Ale dobrý chleba se pořád ještě dá upéci. A dá se i prodat,“ řekl Právu Antonín Tichý, pekař z Benešova u Boskovic na střední Moravě.

„Já jsem pekař z venkova, kde ten trh znamená řada okolních vesnic a malých měst, kde tradiční chleba je pořád jednou ze základních potravin. A ženská na mateřské nebo důchodce si každý den pro ten náš chleba přijdou,“ dodal optimisticky Tichý.

Jeho kolega Antonín Sychra, také venkovský pekař z Moravy, obhlížel na Dnech chleba moderní pekařské linky. „Starý pece, starý mašiny už vymizely. Je to tvrdá manuální práce, fyzicky náročná, nikdo ji dělat nechce,“ pokrčil rameny Sychra. Podle něj je právě moderní technologie klíčem ke konkurenci velkým pekárnám, dodavatelům hypermarketů a vlastním pekárnám marketů.

„Nic není tak drahého jako ruční práce. Ta se promítne v ceně. Chleba upečený rukama je dnes už prakticky neprodejný,“ přiznal pekař. Podle něj moderní linky nejsou přímým nebezpečím pro kvalitu chleba. „Je to nějakých pět let zpátky, co jsme tady s naším chlebem vyhráli. Takže to umíme,“ argumentoval Sychra.

Chlebu požehnal generální vikář královéhradecké diecéze a papežský prelát Josef Socha.

Chlebu požehnal generální vikář královéhradecké diecéze a papežský prelát Josef Socha.

FOTO: Josef Vostárek , ČTK

Staří pekaři dnes mají jediný cíl: vrátit úctu chlebu. „Když vám v hypermarketu semelou tvrdý chleba, přidají pikslu urychlovačů, pikslu dochucovadel, pár lopat mouky a kýbl vody, z toho upečou něco, čemu říkají chleba, nemůžete konkurovat. Jsou někde jinde v nákladech na suroviny, energie a dopravu,“ rozhodil rezignovaně rukama pekař Jaroslav Páta.

Tradiční český chléb přesto na Dnech chleba nabízely k ochutnání a obdivu desítky malých českých pekáren.

„Chleba je boží dar,“ meditoval nad nádherným pecnem monsignore Josef Socha, papežský prelát, který na úvod žehnal chlebu. „Když jsem byl malý, chleba se doma vždy obrátil a nožem se na něm udělal kříž. Když při krájení kousek upadl, hned jsme jej zvedli a políbili,“ zavzpomínal duchovní.