Jako rezervy jsou myšleny dostupné finance v hotovosti, na běžných, spořicích nebo termínovaných účtech, finanční rezervy v akciích, dluhopisech nebo podílových fondech. Naopak tam není započítáno stavební spoření.

„Uvádí se, že ideální finanční rezerva by měla tvořit šestinásobek příjmů domácnosti. Důležité je začít spořit, byť i jen nižší částky a pravidelně odkládat peníze stranou na zvláštní účet,“ uvedl ředitel retailového bankovnictví ING Bank ČR Libor Vaníček.

Z projektu rovněž vyplynulo, že nejvyšší úspory mají lidé s vysokoškolským vzděláním a lidé ve velkých městech. S vyšším vzděláním členů domácnosti tak roste doba, po kterou je rodina schopna pokrýt své pravidelné výdaje. Zatímco vysokoškolsky vzdělaní lidé mají dostupné úspory na pokrytí téměř čtyř měsíců, ti se základním vzděláním by vystačili se svými úsporami pouze jeden měsíc.

Nejlépe se spoří domácnostem z menších měst

Podle zjištění činil v prosinci průměrný příjem české domácnosti 29 392 korun a její pravidelné výdaje byly v průměru 24 839 korun. Příjmy českých domácností převýšily jejich pravidelné výdaje v průměru o 19 procent. Pokud by tedy chtěly, mohly by české domácnosti v prosinci uspořit téměř pětinu svých příjmů.

Nejvyšší potenciál spoření mají domácnosti z menších měst. Díky nižším životním nákladům by dokázaly měsíčně odložit až čtvrtinu svých příjmů. Nejvyšší část úspor mají Češi na běžných účtech, a to 30 procent. Na spořicích účtech mají uloženo 19 procent financí a asi 18 procent úspor si nechávají lidé doma v hotovosti.