Schválení pomoci nebylo do poslední chvíle jasné, francouzský ministr Francois Baroin v průběhu jednání řekl, že všechny možnosti jsou ve hře. Jednání nakonec trvalo déle než 12 hodin.

Řecko ale pomoc potřebuje, jinak by muselo vyhlásit neřízený bankrot. Někteří ale tvrdí, že ani tyto peníze Řecko před pádem neuchrání. [celá zpráva]

Balík úvěrů by měl pomoci snížit řecký dluh do roku 2020 na 120,5 procenta HDP. Nyní dluh činí 160 procent HDP. Právě o snížení dluhu probíhaly tvrdé spory, neboť minulý týden ukázaly analýzy, že škrty naplánované Aténami povedou k jeho snížení jen na 129 procent.

Jednání byli přítomni i zástupci soukromých věřitelů, s nimiž se řešil dobrovolný odpis dluhů. Výše tohoto odpisu nakonec byla stanovena na 53,5 procenta nominální hodnoty dluhů v rámci výměny dluhopisů. Tím by se měl řecký dluh snížit asi o 100 miliard eur.

 Některé státy požadují dohled

Řecký ministr financí Evangelos Venizelos řekl, že jeho země splnila všechny podmínky udělení pomoci, někteří ministři eurozóny však před samotným schválením úvěru poukazovali na to, že je třeba ještě nějaké věci doladit.

Některé státy, například Nizozemí, požadují stálý dohled Evropské komise, Mezinárodního měnového fonduEvropské centrální banky v Aténách.

"Když se podíváte na všechny ty přešlapy, které dosud Řecko udělalo, tak je to nezbytné," řekl zástupce Nizozemí Jan Kees de Jager.

Části eurozóny vadilo, že Řecko není schopno garantovat, že schválené škrty skutečně uplatní. Země čelí mohutným protestům a stávkám.

Obnovit potenciál ekonomiky 

Šéf eurozóny, lucemburský premiér Jean Claude Juncker také podle BBC uvedl, že "eurozóna si je plně vědoma velkého pokroku, jakého dosáhli řečtí občané", hned ale dodal, že "bude potřeba velké a společné úsilí všech součástí řecké společnosti, které budou potřeba, aby se ekonomika vrátila k trvalému růstu."

Předsedkyně Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová upozornila, že dohoda "by měla Řecku nechat dost prostoru, aby bylo schopno obnovit svou konkurenceschopnost". Varovala tak před dalšími příliš velkými škrty a restriktivními kroky.

Řecko musí 20. března splatit 14,5 miliardy eur dluhů. Pokud by tak neučinilo, vyvstalo by riziko, že země zbankrotuje a zachvátí ji chaos s těžko předvídatelnými důsledky nejen pro zemi samotnou, ale pro celou evropskou ekonomiku.