Před finanční krizí, která s plnou silou udeřila před třemi lety, se Řecko mohlo pochlubit nejnižším počtem sebevražd v Evropě, konkrétně to bylo 2,8 lidí na 100 000 obyvatel. V současné době tento počet dosáhl téměř dvojnásobku. A to navzdory dogmatu tamní pravoslavné církve, která odmítá právo na pohřeb pro ty, kteří si vezmou dobrovolně život. Rovněž výrazně stouply pokusy o sebevraždu.

„V drtivé většině za tím vězí dluhy či strach z nezaměstnanosti. To jsou hlavní důvody, když lidé v telefonu uvažují o sebevraždě,“ sdělila psychiatrička Eleni Beikariová z nevládní organizace Klimaka, která provozuje 24hodinovou linku pomoci. Ta před krizí řešila zhruba deset hovorů denně, v současné době se jedná o více než 100 hovorů v průběhu 24 hodin.

Zasaženy jsou i vztahy v rodině

„Většina žen je ve věku mezi 30 a 50 roky, u mužů je rozpětí 40 až 45 roků,“ informovala Beikariová s tím, že například u mužů se za jeden ze zásadních důvodů považuje ztráta důstojnosti a hrdosti.

Obdobně zaplaveny jsou i dětské tísňové linky. „Krize zřetelně zhoršuje vztahy v rodině,“ doplnila psychoterapeutka Katiana Spyridesová.