Článek
„V evropském stabilizačním fondu je asi 400 miliard eur a většina lidí jako já věří, že aby ustál tlak, potřebuje více než dva bilióny eur,“ podpořil ve středu nepřímo plán na konferenci v Soulu bývalý britský premiér Gordon Brown.
Eurozónou cloumá nejistota kvůli finančním injekcím do krachující řecké ekonomiky, přičemž hrozba bankrotu visí i nad Portugalskem a Irskem. Obavy ale vzbuzuje i Itálie a Španělsko, jimž v posledních týdnech agentury snižovaly rating.
V případě, že by peníze potřeboval Madrid nebo Řím, záchranný balík ESFS by ve své současné podobě nestačil. Proto se nyní na Slovensku rozhoduje o jeho navýšení na 780 miliard. Slovenští poslanci to v úterý odmítli, kvůli čemuž padla vláda. [celá zpráva]
Opakování by se mělo opakovat po středeční dohodě koalice s opozicí.
Souhlasem vstoupí navýšení v platnost, neboť krok odsouhlasily už všechny země eurozóny, jak je třeba. Opatření ale neznamená jen navýšení financí, ale předpokládá i větší pravomoci ESFS, který tak například bude moci mluvit do restrukturalizace bank atd.
Zaručit se za ztráty
Evropští představitelé chtějí uklidnit investory a trhy. Nabízelo se několik možností, jak to udělat, ale většina se ukázala být neprůchodnými, napsal FT. S plánem na navýšení stabilizačního balíku přišly pojišťovny argumentující, že investoři potřebují krytí proti případným ztrátám z nákupu státních dluhopisů. Krok podle nich představuje nejmenší právní a politické překážky. Navrhované navýšení má jít na bilión až 2,9 biliónu eur. Druhou částku navrhuje německá pojišťovna Allianz.
Pojišťovny chtějí garance na 20 až 40 procent ztrát z dluhopisů států, které se ocitly v potížích.
Někteří analytici už signalizovali, že ve fondu bude potřeba až 4 bilióny eur, aby se mohla eurozóna účinně vyrovnat s možnými budoucími riziky.
Podle Financial Times se nenabízí mnoho dalších variant. Právníci většinu dalších návrhů zamítli s poukazem na to, že jsou v rozporu s předpisy Evropské unie. Proti návrhu, že by výraznější roli při odkupování státní dluhopisů měla hrát Evropská centrální banka (ECB) se staví množství expertů včetně samotného jejího prezidenta Jeana-Clauda Tricheta.
Centrální banka podle něj není k tomu, aby financovala fond, na nějž mnozí nahlížejí jako na „pokladnici eurozóny“. „Domníváme se, že vlády (členských zemí eurozóny) mají samy nezbytné kapacity k navýšení fondu,“ řekl Trichet. To potvrdil lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, když po poslední zasedání ministrů financí eurozóny prohlásil, že plány zahrnující ECB byly zamítnuty.
