"Prioritou pro absolventy projektu Rozumíme penězům je pořízení (84 procent) nebo vybavení (76 procent) bydlení místo toho, aby peníze utratili například za cestování (31 procent)," uvedli organizátoři kurzů. Průzkumu mezi žáky druhého stupně ZŠ, kteří absolvovali semináře, a jejich rodiči se zúčastnilo na jaře tohoto roku na 719 dětí a 265 dospělých. Zúčastnění zde měli například odpovídat, jaká je průměrná hrubá mzda v ČR nebo jak řešit, když nemohou splácet úvěr.

V takovém případě by se prý 77 procent žáků spojilo s věřitelem a požádalo o odklad splátek, 72 procent by se také snažilo zvýšit svůj příjem. Jen sedm procent dětí by zvolilo variantu "přestat splácet a čekat", druhou půjčku by si pak na splacení starého dluhu vzalo devět procent dětí.

Pokud by měly šetřit, zaškrtly děti jako nejčastější položky, bez kterých se domácnost obejde, kouření, návštěvy restaurace a dovolené. Jako nezbytné se pak většině dětí jeví výdaje za bydlení, auto a sport.

Nadhodnocené výdaje za oblečení

Školáci mají také reálná očekávání ohledně svého prvního platu, 60 procent z nich nečeká víc než 20 000 korun. Díky praktickým úkolům, které řeší v rámci výuky, mají povědomí i o tom, kolik stojí provoz domácnosti, v těchto odhadech se většinou shodují i se svými rodiči. Dvojnásobnou částku než rodiče pak děti uváděly jen při odhadovaných výdajích za oblečení a za psa.

 

FOTO: GE Money Bank, ČTK

"Děti by si dokázaly poradit i v případě, že by získaly větší množství peněz. Milión korun by neutratily za rychlé auto, ale vložily do banky nebo si pořídily bydlení," shrnul výsledky průzkumu šéf projektu Martin Ježek.

Nepovinný předmět se vyplatí

Do projektu je nyní zapojeno 71 škol ze Středočeského, Plzeňského, Libereckého a Pardubického kraje a Vysočiny. Od září se připojí také 13 škol z Prahy. Zapojené školy mohou kromě výukových materiálů také vyslat své učitele na školení pro výuku finanční gramotnosti, tímto vzděláváním už prošly skoro 2000 kantorů.

Ministerstvo školství zavedlo finanční gramotnost do školních osnov už před dvěma roky. Nejde však o povinný předmět, školy si o jeho zařazení do výuky rozhodují samy. Podle průzkumů ministerstva financí mají totiž Češi jen malé znalosti v oblasti finančnictví a bankovnictví. Díky této výuce by měli lidé v budoucnu zodpovědněji spravovat osobní či rodinný rozpočet a nedostat se do dluhové pasti.