Mnoho lidí zejména z příhraničních oblastí vyjíždí za nákupy do ciziny již dnes. Ceny některých výrobků, zejména potravin, jsou totiž například v Polsku nebo Německu proti našim už teď nižší i o desetikoruny. Tento rozdíl se po zvýšení sazeb DPH ještě více prohloubí.

Obchodníci už v minulých dnech varovali, že se zvýšením DPH zdraží potraviny v jejich prodejnách až o desetinu. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeněk Juračka v této souvislosti také předpověděl, že spotřeba potravin v Česku kvůli tomu klesne a výběr DPH z jejich prodeje se tak stejně nezvýší. Podle Juračky obchodníci nemohou zvýšení sazby DPH utlumit na úkor svých marží.

Zatímco u nás se má kromě sedmi výjimek zvednout sazba DPH u potravin z 10 na 20 procent, v Německu je DPH u jídla 7%, v Polsku 5 až 8% podle druhu potravin. V Rakousku je na potraviny stejná sazba jako teď v ČR, tedy 10 procent.

Například na severní Moravě jsou výpravy za levnými nákupy do Polska mezi lidmi oblíbené již mnoho let. „Na nákupy do Polska jezdíme jednou za tři až čtyři týdny, častěji do Chalupek, občas i do Těšína do supermarketů. Většinou spolu se známými a benzín, co projedeme, tak platíme napůl,“ řekl Právu asi 55letý muž z Ostravy.

„Obvykle uděláme větší nákup, z potravin hlavně maso, uzeniny, máslo, sýry, jogurty. Skoro pokaždé koupíme čerstvé žampióny, přibereme i bagety, které jsou podstatně levnější než u nás,“ doplnila jeho manželka.

Na cenovkách koruny

V některých obchodech v Chalupkách jsou u zboží cenovky také v korunách. Českou měnou mohou zákazníci platit i ve velkém prodejním stánku poblíž hranice. „Žampióny máme za 45 korun kilo, vepřové maso v konzervě o hmotnosti 1,5 kg stojí 75 korun. Lidé od vás hodně kupují i tavené sýry, kilogramová krabice desetidekových balení stojí 85 korun. Zájem je i o vejce, která máme 30 kusů za 50 korun,“ řekla Právu prodavačka Justyna Kwiatoňová.

„Nakupovat sem jezdíme jen občas. Dnes jsme koupili brambory,“ prozradili manželé Holbergovi z Ostravy-Koblova. Za patnáct kilo brambor zaplatili 140 korun.

Češi a zejména obyvatelé západní části republiky si zase zvykli cestovat za nákupy do Německa. „Za hranice jezdím nakupovat už léta, v poslední době ale čím dál častěji. Dnes se tady vyplatí třeba tavené sýry, pivo, ale i balená voda,“ řekl Marek Volný ze Sokolovska, který byl v pátek na nákupu v Klinghentalu.

Za pravdu mu daly i dvě české seniorky z nedalekých Kraslic, které v košíku vezly jogurty a sýry. „Máme to opravdu kousek, pro mléčné výrobky se to sem vyplatí,“ řekla jedna z nich.

Velké nákupy si lidé nebudou moci dovolit

Téměř polovina občanů ČR se už nyní podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění domnívá, že za příjmy své domácnosti může nakoupit nebo uhradit méně než před rokem.

V horších barvách vidí vlastní příjem v porovnání se situací o rok zpět lidé starší 60 let, ženy, vyučení bez maturity, důchodci, nezaměstnaní a nekvalifikovaní dělníci. Naopak relativně příznivěji vyznívají odpovědi mužů, lidí ve věku pod 30 let, absolventů vysokých škol a vysoce kvalifikovaných odborných či vedoucích pracovníků.

Vláda odhaduje, že růst DPH zatíží člena rodiny průměrně 300 až 500 Kč měsíčně, zejména pro důchodce a rodiny s dětmi, tedy pro skupiny, které zdražení většiny zboží a služeb vzhledem ke struktuře jejich výdajů nejvíce zasáhne, však slibuje kompenzace.

„Mnohem větší dopad se tedy dá čekat na lidi v produktivním věku, kteří žijí sami,“ soudí analytička společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.

Podraží i energie a další náklady

Někteří ekonomové varují, že dopady sjednocení sazby DPH na většinu domácností mohou být ještě výrazně tvrdší, než nyní tvrdí vláda. Například právě potraviny totiž dál zdraží i kvůli větším výdajům na energie a špatné úrodě ve světě. Do vyšší sazby DPH budou přeřazeny voda, teplo a ostatní náklady, což se v cenách potravin rovněž částečně promítne.

Mezi výjimkami, kterých by se sjednocení DPH na 20 procentech nemělo týkat, jsou mléko, brambory, chléb, ryby, zelenina, dětská mléčná výživa, potraviny pro diabetiky či pro bezlepkovou dietu. U nich by DPH zůstala na 10 procentech. Podle kritiků návrhu z řad dotčených odvětví i ekonomů je ale výběr výjimek nesystémový.

Podle analytiků by občanům více prospělo udržení snížení sazby DPH spíše u léků, na kterých jsou závislí především starší lidé.

Pokud stát sjednotí sazby daně z přidané hodnoty na 20 procentech už od října, bude to pro české domácnosti znamenat ještě letos v průměru o 615 korun vyšší náklady za dálkově odebírané teplo. Ročně potom zaplatí lidé za teplo navíc průměrně 1660 korun, uvedl ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek. Na dálkové zásobování teplem je v Česku připojeno kolem 1,6 miliónu domácností. Cena tepla přitom ani po zvýšení DPH nebude konečná, v dalších létech se výrazně projeví zvýšení cen uhlí.

„Prezident Václav Klaus přesně pojmenoval úskalí penzijní reformy,“ řekla Šichtařová ke kritice, kterou v pátek prezident podrobil vládní návrh penzijní reformy, jež obsahuje i sjednocení sazby DPH na dvacet procent.

„Je pravda, že nynější podoba návrhu reformy je slepencem sice detailních, ale zato málo koncepčních jednotlivých návrhů. Je pravda, že kolem reformy se vyrojila řada mýtů a polopravd mystifikujících veřejnost,“ uvedla Šichtařová.