Omezení příjmů rodin z důvodů ztráty práce jednoho či obou rodičů – a v případě Česka nezaměstnanosti delší než jeden rok – se projevují právě na snížení možnosti dětí rozvíjet svoje znalosti, pokračovat se studiu či navštěvovat zájmové kroužky ve volném čase.

Podíl dětí žijících v rodině nezaměstnaných trápí značnou část evropských zemí. I zde se příjmová chudoba rodiny projevuje v omezených možnostech studia, ale i v pouliční kriminalitě mladistvých. Tyto problémy mají například ve Velké Británii (17,5 % dětí) či ve Španělsku (téměř 10 % dětí do 17 let). Ve středoevropském regionu patří v tomto směru k nejhůře postiženým Maďarsko.

Rodiny nezaměstnaných a rodiny, které nemají žádné finanční rezervy, patří mezi nejvíce ohrožené chudobou. Obtíže při hledání práce se následně projevují i v dalších sociálních problémech, zhoršují například vztahy a soužití Čechů s cizinci, kteří v ČR pracují.

Podíl dětí žijících v rodinách nezaměstnaných

Podíl dětí žijících v rodinách nezaměstnaných

FOTO: ti, Eurostat, Právo

Kdo hledá nejhůře

Vysoký počet nezaměstnaných zůstává i přesto, že jak česká, tak i evropské ekonomiky vykazují oživení. Podle ekonomů je to přirozený jev – firmy zefektivnily výrobu a nehodlají zvyšovat produktivitu přibíráním lidí. Například v letošním roce předpokládá podle průzkumu PwC přijímat nové pracovníky pouze 14 procent firem, další propouštění ale 16 procent firem. Ve světě jsou čísla lepší, ale také nijak přehnaně optimistická – nabírat nové zaměstnance chce 23 procent firem, 11 % chce propouštět. Navíc i ty české a zahraniční firmy, které chtějí nabírat, plánují pouze doplnit počty zaměstnanců na předkrizový stav.

Šéf amerického Federálního systému Ben Bernanke varoval, že může trvat dalších šest let, než se nezaměstnanost vrátí na historicky obvyklejších šest procent.

Sehnat práci je u nás těžké zejména pro mladé lidi. Volných pracovních míst pro absolventy škol a mladistvé například loni v prosinci bylo v Česku registrováno pouze 4719. Na jedno volné místo tak připadalo 7,5 uchazeče z této kategorie. Mezi další ohrožené skupiny patří také lidé, kteří ztratili práci po padesátce nebo v předdůchodovém věku.

Čtvrt miliónu cizinců

Na konci roku 2010 bylo v České republice zaměstnáno 215 367 cizinců. Jejich počet se proti předchozímu roku snížil o zhruba 15 000, tedy o více než 6,6 procenta. Vyplývá to z údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Také proti listopadu klesl v prosinci počet zaměstnaných cizinců o více než 5000.

Pokud by se v České republice nezaměstnanost dále zvyšovala, mohla by se podle psychologů zvláště v regionech s vysokou nezaměstnaností začít ve větší míře projevovat averze vůči cizincům. Radikální politická uskupení mohou využít stresu z nedostatku práce k podněcování nesnášenlivosti vůči zahraničním pracovníkům i cizincům obecně.

Mnoho návrhů, ale efekt malý

Politické strany – například ODS – slibovaly před volbami zajištění až 170 tisíc pracovních míst. Kde jsou? ptá se europoslanec a bývalý šéf odborů Richard Falbr, podle kterého se potvrzuje, že předvolební sliby často nemají žádný reálný základ.
Podle analýzy Českého statistického úřadu Dopady světové finanční a hospodářské krize na ekonomiku ČR ztratil český trh práce v důsledku krize jen ve zpracovatelském průmyslu 5 až 6 procent pracovních míst, přičemž většinou šlo o živitele rodin. Mzdy a platy se v úhrnu snížily o 5 procent.

Receptů, jak snížit nezaměstnanost, je hodně. Padají návrhy na změny systému minimální mzdy, na urychlení propouštění, na snížení odstupného. Mladí lidé by po nástupu do práce měli získat výměnou za pracovní místa minimální platy a šanci získat profesní zkušenosti.

Mezi další recepty na snížení nezaměstnanosti patří i snížení odvodů na zdravotní a sociální pojištění či liberalizace zákoníku práce.

„Jde o kroky, které zhoršují postavení zaměstnanců,“ namítá šéf největší odborové ústředny ČMKOS Jaroslav Zavadil. Odbory kritizují, že vláda současně nepředložila žádné programy rozvoje průmyslu a tvorby nových pracovních míst.