Článek
To, že ubývá tzv. disponibilních příjmů, je přitom problém nejen konkrétních rodin, ale celé ekonomiky. Rozpočet pro příští rok počítá s tím, že spotřeba domácností vzroste o dvě procenta. Pokud ovšem domácnosti nebudou mít dostatečné prostředky na nákupy, poptávka se nezvýší, což může přinést problémy řadě firem.
Navíc rodiny, pokud se dostanou do finančních problémů, mohou přestat splácet své závazky bankám. V současné době dluží obyvatelé České republiky peněžním ústavům už přes jeden bilión korun. Zadlužení domácností sice banky nepoloží, představuje ale sociální problém.
Že insolvence a ztráta poptávky domácností je už makroekonomický problém potvrzuje například Petr Jakubík, ekonom České národní banky (ČNB), nyní pracující v Evropské centrální bance (ECB) ve Frankfurtu.
Příští rok dojde k omezení objemu mezd zhruba 600 tisíc zaměstnanců, navázaných na státní rozpočet, o deset procent. V korunovém vyjádření to představuje celkové omezení příjmů těchto rodin o sedm až osm miliard korun. O tyto prostředky lidé nakoupí na trhu méně zboží.
Pokud neporostou platy ve veřejném sektoru, nedojde podle analytiků k nějakému bouřlivému mzdovému růstu v soukromém sektoru. Firmy se navíc teprve vzpamatovávají z propadu odbytu, takže na růst mezd nemají většinou prostředky.
Nájmy stoupnou i o stovky procent
Šokem pro statisíce domácností bude v příštím roce dramatický růst nájemného, někdy až o stovky procent, v souvislosti s ukončením jeho regulace. Podle odhadů ministerstva pro místní rozvoj se konec regulace dotkne během dvou let asi půl miliónu lidí. Nejde o malé položky. Náklady na bydlení mohou například vyrůst z pěti tisíc na dvoj- až trojnásobek, samozřejmě bez poplatků.
Jisté je také další zvýšení nákladů spojených s bydlením. Vždyť například ceny elektrické energie mohou vzrůst podle nejhorších odhadů až o 20 procent.
Část domácností pocítí ve svých příjmech buď zrušení (sociální příplatek, částečně porodné), nebo omezení sociálních dávek (příplatek na péči). To rovněž řádově sníží disponibilní příjmy domácností o několik dalších miliard.
Současně je třeba brát v potaz odhady ekonomů, kteří počítají, že příští rok přinejmenším neklesne počet nezaměstnaných.
Chybí analýzy dopadů
„V České republice chybí analýzy dopadů chystaných vládních opatření a zákonů na jednotlivé skupiny rodin a občanů, které jsou běžné v západoevropských zemích,“ upozorňuje předseda Českomoravské komory odborových svazů Jaroslava Zavadil.
Co však nechybí jsou údaje bank, které upozorňují, že se v Česku zvyšuje neschopnost lidí splácet úvěry. Sice ještě nejde o nějaké drama, ale podíl takzvaných úvěrů v selhání, tedy půjček nesplácených devadesát a více dnů na celkovém objemu bankovních úvěrů dál roste. V červenci to bylo 6,11 procenta, téměř o jeden procentní bod více než koncem loňského roku.
Podle analýz Poštovní spořitelny nemá 35 procent rodin dostatečné úspory pro případ, že by se vyskytly mimořádné události.
Zhruba čtvrtina českých domácností může mít v budoucnu vážný problém se zadlužením. „Počet insolvenčních návrhů za osm měsíců letošního roku dosáhl 9908 a již přesáhl výsledek za celý rok 2009 o 416 návrhů. Přibylo především insolvenčních návrhů fyzických osob, tedy spotřebitelů,“ informuje společnost Creditreform.
Nereálný požadavek
Politici přitom chtějí už v příštím roce posílit spoření občanů na penzi. Aby se spoření vyplatilo, muselo by začít ihned s první výplatou a představovat zhruba deset procent příjmu. Z dvaceti tisíc tedy dva tisíce měsíčně. Pro značnou část občanů právě v souvislosti s chystanými opatřeními v příštím roce je však závazek splácet pravidelně takové sumy nereálný, zejména při hrozbě ztráty zaměstnání.
Vláda se bude muset vypořádat i s dalšími problémy. Především v souvislosti s ukončením regulace nájemného přibude lidí neschopných platit nájem. Řešením je výměna větších bytů za malé a levné. Těch je ovšem již dnes nedostatek. Podpora výstavby sociálních bytů není v prioritou nynější vládní koalice.