Hlavní obsah

Po smrti lidí bez dědiců končí desítky miliónů ročně ve státní kase

Hračky, nemovitosti, zlaté zuby či hotovost na vkladních knížkách. Stát každoročně získává věci za milióny korun od lidí, kteří zemřeli a nemají dědice. Například letos je to už 48,46 miliónu korun, loni to bylo nejméně 44,93 miliónu. Informuje o tom Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

Foto: Profimedia.cz

Rakev připravená v krematoriu na sežehnutí.

Článek

Hodnota státem "zděděného" majetku je však zřejmě daleko vyšší. Statistické sledování odúmrtí zákon úřadu neukládá, a ten navíc u některých nabytých věcí ani jejich hodnotu neuvádí. Loni se to týkalo například osmi obrazů z majetku významného pedagoga, který působil na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Díla, mezi nimiž byly i obrazy Maxe Švabinského či malířky Aleny Čermákové, byla předána Národnímu památkovému ústavu v Olomouci bez vyčíslení hodnoty. Podobné to bylo i v případě renesančního zemědělského statku Petrův Dvůr, který byl zdarma převeden na město Netolice.

Po zesnulém zůstalo 35 miliónů

Zřejmě největší dědictví s vyčíslenou hodnotou, které kdy státu připadlo, bylo 35 233 116 korun. Zahrnovalo mimo jiné zemědělské usedlosti s pozemky v hodnotě přes devět milionů korun, obytný dům s pozemky za víc než pět milionů, cenné papíry v hodnotě 11 miliónů korun a zůstatky na vkladových účtech přes osm miliónů. Dědictví stát získal v říjnu 2005. Většina pozůstalosti se přitom nacházela v Praze a Středočeském kraji.

Jenom o něco nižší hodnotu pak mělo dědictví, které zaměstnanci ÚZSVM předali Muzeu Českého ráje v Turnově letos. Cena sbírky uměleckých předmětů přesahovala 29 miliónů korun. Byl mezi nimi například soubor soch Getsemanská zahrada, který v roce 1829 vytvořil Ignác Martinec, 240 knih, převážně rukopisů, 3511 starých tisků či více než 28 000 odborných knih.

Stát získává i zlaté zubní korunky

Stát díky odúmrti získává majetek nejrůznější hodnoty i charakteru - od drobných předmětů, jakými jsou například věci do domácnosti či dokonce zlaté zubní korunky, přes automobily a nemovitosti až po umělecké předměty, sbírky a starožitnosti. Často touto cestou dostává peníze na vkladních knížkách, akcie či podílové listy.

Například v červenci úřad předal náchodskému muzeu sbírku starožitných hraček. Stát si rovněž přišel na nemalé peníze, protože jen v posledním měsíci získal z vkladních knížek zemřelých lidí bez dědiců 900 tisíc korun. Peníze putovaly do státního rozpočtu.

Nemovitosti a movité věci se většinou odprodávají. Umělecké předměty, starožitnosti, originály obrazů nebo sbírky předmětů, například známky či mince, předává stát zdarma muzeím a galeriím. "Šperky ze zlata a stříbra převádí ÚZSVM bezúplatně Puncovnímu úřadu," uvedla mluvčí ÚZSVM Jana Rennerová.

Někdy stát dědictví vrací

Ne vždy je přitom pro stát dědictví jednoduché získat. Musí například zjišťovat, zda zemřelý skutečně nemá dědice. To byl i případ domu na Strakonicku, kde se zdlouhavě musel dohledávat dědic po ženě, která zemřela v roce 1942 v koncentračním táboře jako oběť rasových zákonů. Navíc se musí při případném dědictví zapsat každá nalezená položka, ať už je to nábytek, šperky nebo řada starých šatů ve skříni.

Výjimečně se dokonce ozve zákonný dědic až několik let poté, co je dědictví vypořádáno. Podobný případ se odehrál například v Holubicích na Vyškovsku. Součástí odúmrti byl rodinný dům, peněžní hotovost a movité věci v celkové hodnotě zhruba 170 000 korun. Při projednávání dědictví notář žádného dědice nenalezl, a tak dědictví na základě usnesení Okresního soudu ve Vyškově připadlo státu.

Teprve po roce a půl se o dědictví přihlásila příbuzná zůstavitele, když zjistila, že její příbuzný zemřel. ÚZSVM jí tak musel na základě občanského zákoníku dědictví vydat.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám