Článek
Podle původních záměrů se její stavba měla zahájit v roce 2006 a skončit loni. V této chvíli má sice Letiště Praha k dispozici potřebné pozemky, které odkoupilo od finanční skupiny Penta, stále však chybí stavební povolení. Důvodem jsou protesty některých okolních obcí, které se obávají zhoršení životního prostředí.
Zákaz privatizace výstavbu komplikuje
Stavební náklady na paralelní ranvej zřejmě přesáhnou sedm miliard korun. Na otázku Práva, kdy se konečně začne stavět, odpověděl ředitel pro rozvoj a správu Letiště Praha Petr Hloušek: „Doufáme, že v roce 2012 budeme moci zahájit potřebné demoliční práce. Vlastní výstavba by pak odstartovala v lednu 2013 a potrvá 22 až 23 měsíců.“
Zda bude alespoň tento termín dodržen, není vůbec jisté. Sociálním demokratům se totiž 1. prosince podařilo ve Sněmovně prosadit speciální zákon, který zakazuje prodej Letiště Praha, schválený už dříve vládou Mirka Topolánka.
Letiště se tak v dohledné době nedočká nového vlastníka, jenž měl definitivně rozhodnout o investicích do nové ranveje i její konečné podobě.
Turbovrtulový letoun ATR42 společnosti ČSA na ploše letiště v Praze Ruzyni
V Berlíně vyrůstá Ruzyni konkurent
Praha může jen závidět německé metropoli, kde teď místo původních tří letišť, Schönefeld, Tegel a Tempelhof, rychle vyrůstá jediný společný aeroport Berlin Brandenburg International (BBI), jenž ponese jméno bývalého západoberlínského starosty a spolkového kancléře Willyho Brandta.
Zatímco Tempelhof již ukončil provoz a změnil se v muzeum, Tegel a Schönefeld loni odbavily celkem 21,5 miliónu cestujících. BBI jich ale plánuje už v roce 2011 zvládnout 27 miliónů a v budoucnu až 45 miliónů. Bude tak tvrdě konkurovat i pražskému letišti, jehož kapacita se má výstavbou paralelní dráhy zvednout z dnešních třinácti na pětadvacet miliónů pasažérů ročně.
