Nepůjde však o skutečné roboty, léčit či čistit kontaminovaná prostředí budou živé jednobuněčné mikroorganismy, které budou „poslouchat“ jako nějaká zařízení. Pro laiky možná fantaskní myšlenka, ve skutečnosti nápad takřka na dosah ruky.

Štěpánek přiznává, že inspiraci hledal také u filmu Matrix. Ve snímku putují v podzemních tunelech „robotické chobotnice“, které vyhledávají nepřátelské lodě. Po jejich nálezu je začnou likvidovat. Na stejném principu mají fungovat Štěpánkovi chemičtí roboti.

„Pokoušíme se syntetizovat částice o velikosti desítek mikrometrů, které budou schopny se volně pohybovat v prostředí, kde budou reagovat na nějaké částice, například rakovinotvorné buňky,“ popsal Štěpánek.

Kromě léčení by měly takto vycvičené organismy odstraňovat zubní kaz nebo sterilizovat nástroje v nemocnicích či dekontaminovat znečištěná prostředí. Přimíchané do zubní pasty by mohly zničit zubní kaz.

Jak věda přiměje buňky, aby poslouchaly a léčily?

Jak Štěpánek vysvětlil, organismy vyvinuté v laboratořích v sobě ponesou částice s léčivou látkou. V těle dokáží vyhledat rakovinné buňky a navázat se na ně. Až mikroorganismy nesoucí léčebnou látku tělem doputují k rakovinným buňkám, vystaví se magnetickému poli, které způsobí, že se medikamenty uvolní. K lékům totiž bude přimíchána další látka reagující na magnetické pole.

Medikamenty tak budou působit jen na postižená místa těla, zatímco v případě chemoterapie léčebným procesem prochází celé tělo a ne jen jeho rakovinou napadená část.

Chobotix je světovým unikátem

O jedinečnosti projektu svědčí to, že jej finančně podpořila Evropská výzkumná rada. Na Chobotix přispěla grantem ve výši 1,7 miliónu eur. „O grant žádalo přes devět tisíc projektů, ale jen přes tři sta z nich uspělo,“ doplnil Štěpánek. „Jsem si jistý, že jsme jediní na světě, kteří se něčemu podobnému věnují,“ dodal.

Na projektu nepracuje sám, jeho tým čítá 16 lidí. Grant mají ještě na následující čtyři roky. Podle Štěpánka by se za tu dobu mohli chemičtí roboti uplatnit v praxi při čištění povrchů. Tohoto cíle lze snadno dosáhnout v laboratorních podmínkách.

Cesta chemických robotů do praktické medicíny je však delší. Po pokusech v následujících čtyřech letech na VŠCHT se budou organismy testovat na zvířatech a posléze lidech. Pokud se účinnost projektu ověří a vše půjde hladce, první pacienty budou chemičtí roboti léčit za deset let.