1) Sčítání stojí 2,5 miliardy korun, je to zbytečné vyhazování peněz. Proč se sčítáme, když se dají údaje zjistit z registrů, internetu, matrik apod.?

Údaje, které se zjišťují ve sčítání, bohužel v žádných registrech nejsou. Pokud by u nás takové registry existovaly, tak bychom byli první, kdo by byl nadšený z toho, že všechna data máme k dispozici a nemusíme se obracet na lidi v celé zemi s dotazníky.

Informace o národnosti, vzdělání, způsobu dojíždění do školy a do práce či místo skutečného bydliště nebo postavení v zaměstnání prostě nikde nenajdete. Určitě teď namítnete, že ale přeci někde musí být evidováno, kolik lidí má třeba vysokou školu a kolik maturitu, tak proč se na to ptáme znovu. Jenomže nevíme, kde tito lidé jsou, co se dále naučili a neumíme dát bez sčítání tuto informaci ani do dalších souvislostí.

Informace o tom, že v roce 1978 absolvovalo vysokou školu tolik a tolik lidí, je sama o sobě v celku nepoužitelná. Když se kterákoliv firma rozhoduje o tom, jestli někde postaví svůj závod nebo otevře pobočku, tak potřebuje vědět, jestli v daném místě najde lidi s potřebnou kvalifikací. To nikde jinde než ve sčítání nenajdete a všechny tyto firmy si berou data ze sčítání. Na správnosti dat pak ve finále závisí, jestli ve vašem regionu vzniknou nová pracovní místa, nebo ne. A takových příkladů je celá řada.

2) Proč chce někdo šťourat do mého soukromí a ptá se mě na to, jestli mám auto a pračku?

Z toho vůbec nemějte obavu, žádné otázky na to, jestli vlastníte auto, chatu či televizor ve sčítání nenajdete. Tyto otázky byly zajímavé v minulosti, kdy plánované hospodářství potřebovalo informace o tom, jak jsou domácnosti vybaveny a kolik toho ještě bude třeba vyrobit. Vlastnictví třeba auta nebo barevné televize byl v minulosti také zajímavý ukazatele životní úrovně, ale dnes už tyto dotazy úplně ztratily význam. A když mluvíme o majetku, musím upozornit, že ani na příjmy se nikdo ve sčítání neptá.

3) Když se nebudu chtít sečíst, budu nějak postižen?

Zákon říká, že pokud se odmítnete sečíst, máme předat obecnímu úřadu podnět k zahájení správního řízení, a ten může udělit pokutu až do výše 10 000 korun. Ale pozor, tady mluvíme o lidech, kteří opravdu budou sečtení odmítat, ne o situacích, že si odpověď na nějakou otázku třeba starší člověk už jednoduše nepamatuje.

Podívejte se na to ale z druhé strany: Má nějakou logiku sčítání odmítat? Vezměte si, že data se používají třeba pro plánování protipovodňových opatření, pro krizové a evakuační plány nebo hasiči si od nás berou ze sčítání informace pro důležité databáze, aby jednotky při výjezdu věděly, z čeho je dům, ke kterému jedou, postaven, kolik je v domě bytů, na jaké je připojen přípojky a podobně. Když někdo říká, že je sčítání špiclování, tak neví, o čem mluví. Vždyť toto jsou informace, které slouží nám všem. Jak můžete vědět, že jednou nepojedou hasiči pomoci Vám a data o domě, ve kterém žijete, nebudou potřebovat?

4) Jak si můžu být jistý, že mé údaje nikdo nezneužije?

Jistý si můžete být na 100 %, protože tato data ani zneužít nejde. Jakmile budou papírové formuláře naskenovány, dojde před samotným zpracováním dat k jejich anonymizaci. To v praxi znamená, že budou z databází odstraněna všechna jména a rodná čísla. Z výsledků sčítání tak pouze zjistíte, že např. v Bruntále v Jiráskově ulici žije žena, které je 35 let, má dvě děti, každý den dojíždí do práce vlakem do Opavy, vystudovala vysokou školu a narodila se v Ostravě, ale nikdo už nikdy nezjistí, jak se jmenuje ani jaké má rodné číslo. Pokud se ptáte, proč je tedy rodné číslo na formulářích uvedeno, tak je to proto, abychom nesečetli někoho třeba dvakrát. Jinak než podle rodného čísla to poznat nejde.

5) Vysvětlí mi někdo, k čemu přispěje ta skutečnost, když nahlásím, zda vlastním PC, nebo ne?

Vůbec nikomu nemusíte hlásit, že vlastníte počítač. Jediné, na co se ptáme, je, zda máte možnost využívat počítač a připojení k internetu. Jestli je počítač váš, nebo jestli používáte doma pracovní notebook, nezjišťujeme. Tyto údaje přinesou velmi důležité informace o tom, jaká část populace má možnost využívat internet, jak si stojíme v celoevropském i celosvětovém měřítku a jsou to také dobré informace třeba pro starosty, když se budou rozhodovat, jestli má smysl důkladně pečovat o obecní webové stránky, nebo jestli si lidé spíš přečtou úřední desku na návsi.

6) ČSÚ má sice páku, jak donutit lidi k vyplnění, ale nemají ji na to, aby tam lidé nepsali hlouposti, co když si z ČSÚ vystřelím a napíšu, co chci:-)?

Myslíte, že když třeba dojíždíte do práce 20 minut vlakem a do sčítání schválně napíšete, že dojíždíte 15 minut na kole? Upřímně, sice nepůjdeme zjišťovat, jestli ráno chodíte na vlak nebo sedáte na kolo, ale moc nerozumím tomu, proč byste něco takového dělali. Podle informací, jak často a kam lidé cestují za prací či do školy, se sestavují tzv. mapy dojížďky, podle kterých se plánuje dopravní obslužnost v ČR – tedy kolik je kde potřeba autobusů, vlaků či tramvají a jak často mají jezdit. Je to zase věc, která lidem pomáhá, myslím, že byste byli sami proti sobě.

7) Budete se ptát na příjem domácnosti?

V žádném případě. Příjmy ani majetkové vybavení domácností ve sčítání nezjišťujeme.

8) V bytovém listu se ptáte na plochu bytu, to mám snad lézt po kolenou s metrem?

Kdepak, pokud si údaje nepamatujete, nemáte je nikde zapsané a nemáte se koho zeptat, tak zkuste čísla co nejpřesněji odhadnout.

9) Pořád píšete, jak všude sčítání pomáhá a kdo data využívá a zároveň říkáte, že data jsou přísně chráněná. Není to trochu rozpor?

Nemějte obavu, data sice poskytujeme třeba hasičům, ale to neznamená, že dostávají hasiči data s individuálními údaji. Všechna data, která jsou získána v rámci sčítání, jsou v rámci procesu zpracování anonymizována, a skutečně nikdo se nedostane k individuálním datům. Jednoduše pro to, že není jak. Znamená to, že nikdo například nedostane informaci, že pan Jan Novák, ročník narození 1952, bydlí v domě o velikosti 120 m2 a má připojení k internetu. Všechna data, která jsou předávána například hasičům, jsou tzv. agregovaná, neboli sloučená data. Hasiči se pouze dozví, že nějaký dům má stěny z cihel, jsou v něm čtyři byty a žije v něm například 20 obyvatel. Nedostanou ale žádná jména, rodná čísla a podobně.

10) To si vážně myslíte, že si pamatuji bydliště své matky v době, kdy jsem se narodil (otázka 7 na sčítacím listu osoby)?

V této otázce se ptáme na bydliště vaší maminky v době vašeho narození, tedy na místo, kde jste vy sám bydlel hned poté, co jste se narodil. Nejde o místo narození, to je zpravidla adresa porodnice. Z této otázky se pak zpracovávají údaje o migraci obyvatel i o údaje o rodácích, tedy zda lidé zůstávají věrní místu, kde se narodili.