Češi uklízejí majetek do svěřenských fondů

„Odhaduje se, že svěřenských fondů bylo založeno 700 až tisíc,“ potvrdil Právu Michal Dobrovolný z poradenské společnosti Smart Companies. Značný nárůst počtu fondů očekává i v dalších letech. „Podmínky fondu jsou ze zákona velmi volné, variabilní,“ podotkl.

Zápisy do evidence provádí buď příslušný rejstříkový soud, nebo notář. Fond tvoří zakladatel, správce a osoba obmyšlená. Majetek fondu může spravovat i vícečlenná rada. Ani jeden z těchto subjektů ale není výslovně vlastníkem. Svěřenské fondy si založil i premiér v demisi Andrej Babiš (ANO), aby se formálně vyhnul střetu zájmů.

„Skutečný majitel svěřenského fondu není. Hmotně právně je to ničí. Obmyšlenými mohou být i ještě nenarozené děti,“ potvrzuje Dobrovolný.

Pravidla, jak s majetkem správce nakládá a jaké výdobytky z něho po splnění určitých podmínek obmyšlený čerpá, určuje smlouva mezi zakladatelem a správcem. Ta je neveřejná a správcem může být kdokoliv – právník, specializovaná společnost, kamarád nebo příbuzný zakladatele.

Správce nemůže majetek jen tak prodat, váže ho smlouva, a pokud by ji porušil, tyto jeho kroky lze u soudu zneplatnit. Zakladatel už také nemůže s majetkem nakládat podle toho, jak se vyspí, ale na druhou stranu smlouvu se správcem může doplňovat, a především sám sebe může určit coby osobu obmyšlenou.

Důvody pro založení fondů jsou podle partnera skupiny Apogeo Group Tomáše Pacovského většinou mezigenerační předání majetků, firem a odstínění podnikatelského rizika.

„Fond je vhodné založit včas, ještě než je majetek větší. Funguje pak jako bezpečná ošatka,“ poznamenal Bořivoj Líbal z advokátní kanceláře PwC Legal.

Fond ale také umožňuje ochránit desítky let budovaný majetek například před nešikovnými potomky, neschopnými pokračovat v rozjeté firmě, a současně jim ponechat nějaké požitky.

Dalším důvodem pro založení svěřenského fondu je eliminace pozůstalostního řízení. Člověk si díky němu může uspořádat dědictví ještě za života a za podmínek, které si výslovně sám určí. Často se do fondů proto vkládají nemovitosti s tím, že na domě či bytě vázne výměnek čili právo na dožití.

Pacovský tak nedávno zakládal fond pro starší paní, která do něho vložila byt v Praze. V něm žije její syn, jenž ale není příliš soběstačný. Matka chce, aby v něm mohl bydlet dál i po její smrti, aby ho nikdo nemohl podvést anebo aby si sám neprodal střechu nad hlavou. Pravidla jasně určila ve smlouvě a na jejich naplnění dohlíží profesionální správce. Založení fondu, v němž je byt s několikamiliónovou hodnotou, paní stálo zhruba sto tisíc.

Z majetku fondu ale na druhou stranu třeba nelze vyměřit výživné, protože majetek není už jeho původního vlastníka. Nutno dodat, že výživné se nevyměřuje jen z aktuálních příjmů, ale třeba i z toho, že povinný má dům a další majetek.

„Jednou z hlavních výhod fondu je absolutní vyčlenění majetku, který je do něj vložen. Tento majetek pak nepodléhá exekucím vedeným proti jeho zakladateli ani nemůže být zahrnut do výpočtu výživného,“ potvrdil právník Líbal.

Ještě loni se zakladatel uvádět nemusel, avšak to se od Nového roku ze zákona změnilo. „Nesplnění této povinnosti je ale bez sankce,“ připomněl Dobrovolný.

Dodal také, že pokud se do rejstříku neuvede pravdivý údaj, potom se výmaz musí vymáhat soudně.