Premiér tak reaguje na plán Turecka, jehož  základem je slib, že Turci převezmou zpět všechny migranty, kteří se od zatím ještě nedohodnutého data nelegálním způsobem dostanou na řecké ostrovy, tedy na půdu EU.

KOMENTÁŘ DNE:
  Korespondenční sňatek - Povahu demokratických voleb z hlediska vážnosti analyzuje Václav Klaus ml. Čtěte zde >>
 Očima Saši Mitrofanova: Zeman nezná Horáčka. Určitě ani Pažouta

Vraceni budou všichni, náklady bude mít na starost Unie. Avšak za každého syrského občana, který bude tímto způsobem po strastiplné cestě přes moře vrácen zpět do Turecka, by měly evropské státy přijmout od Turků jednoho syrského uprchlíka s nárokem na azyl.

„V Turecku je mezi dvěma až třemi milióny uprchlíků ze Sýrie. Co my potřebujeme, je, aby tito lidé přestali přicházet do Evropy. Nemáme čas, jaro přichází, migrační vlna sílí,“ řekl premiér.

Definitivní schválení plánu Ankary na řešení uprchlické krize ovšem zdržely její další požadavky. Turci chtějí od Unie další tři miliardy eur (přes 80 miliard korun) nad rámec stejné sumy domluvené už loni v listopadu ve společném akčním plánu Ankary a osmadvacítky. Dalším požadavkem je bezvízový styk pro Turky a otevření nových kapitol přístupových rozhovorů s Tureckem, které je dlouholetým kandidátem na členství v Unii.

Turecko vydírá Unii

Mnozí zahraniční politici a komentátoři Unii kritizovali, že se nechává Tureckem vydírat. Podobně se v úterý ve Sněmovně vyjadřovali i čeští opoziční politici. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa je potřeba turecké požadavky odmítnout. Turecko si prý počíná nesolidárně.

Místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Jana Černochová uvedla, že podle její strany byla jednání jen znovu odložena a představeny byly pouze další kvóty, které jsou navíc v rozporu s dřívějšími dohodami.

Premiér Sobotka přesto předběžnou dohodu s Tureckem hájil. „Žádné nové kvóty, žádné nové přerozdělovací mechanismy. Je to součástí závazků. Platí pouze stávající závazky, které na sebe evropské země přijaly v minulých měsících,” uvedl.