U kontrolovaných projektů se stavební náklady na jeden kilometr pohybovaly od 117 do 352 miliónů korun. Od cenového normativu, který by měl sloužit k ocenění nákladů při přípravě stavby, se tak liší až o 156 procent, uvedl úřad.

KOMENTÁŘ DNE:
  Korespondenční sňatek - Povahu demokratických voleb z hlediska vážnosti analyzuje Václav Klaus ml. Čtěte zde >>
 Očima Saši Mitrofanova: Zeman nezná Horáčka. Určitě ani Pažouta

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) ale tento normativ, stejně jako další nástroje pro kontrolu, zda je předpokládaná cena oprávněná, nepoužívala. Ministerstvo dopravy zavedlo závazné používání normativu a dalších kontrolních nástrojů až v únoru 2015.

Na neúměrné prodlužování modernizace upozorňoval NKÚ už v roce 2009, ale situace se nezměnila. Největší průtahy provázejí přípravu projektů. Od zpracování první projektové dokumentace do získání stavebního povolení uplynulo průměrně šest let, u 12 z 37 staveb ještě více. U některých projektů to bylo i více než deset let.

Většina jde z dotací EU

Přípravu staveb prodlužovaly podle kontrolorů především nevyřešené výkupy pozemků a problémy při získání územních rozhodnutí nebo stavebních povolení. Podle NKÚ tuto dobu prodlužovaly také změny v koncepci a v technickém řešení některých staveb ze strany SŽDC.

Do června 2015 se podařilo zmodernizovat z třetího koridoru, dlouhého 329,4 kilometru 71, procent trasy. Příprava a stavba dosud stály 41,6 miliardy korun. Ze čtvrtého koridoru, který měří 179,9 kilometru, je zatím dokončeno 59 procent trati. Příprava a stavba už stály 23,1 miliardy korun. Největší část nákladů na modernizaci financuje EU z operačního programu Doprava a celkem chce ministerstvo z evropských fondů zaplatit téměř 55,5 miliardy korun.