Vědci obsluhují stanici na ostrově jednou ročně, zaznamenaný údaj tak z paměti zařízení vyzvedla až letošní expedice, která se z Antarktidy vrátila minulý týden.

„V podstatě tím potvrzujeme, že globální klimatická změna se týká celého světa, včetně Antarktidy," řekl v pondělí novinářům klimatolog Kamil Láska. Zároveň ale dodal, že oteplování vzduchu v posledních letech je částečně kompenzováno nárůstem sněhových srážek. Úbytek ledovců v Antarktidě tedy není tak dramatický, jak by vzestup teploty vzduchu mohl naznačovat.

Rekord padl loni v březnu

Vědci, kteří každoročně přijíždějí na ostrov Jamese Rosse, mají v okolí své základny více automatických stanic. Rekord zapsala ta, která je na vrcholové části ledovce Davies Dome v nadmořské výšce přes 500 metrů, a to 23. března 2015 v odpoledních hodinách. Argentinští kolegové o den později na jiném místě naměřili 17,5 stupně Celsia.

Podobné teploty vzduchu se v Antarktidě vyskytují velmi ojediněle, a to nejčastěji v oblasti Antarktického poloostrova, kde podle vědců teplota vzduchu na zemi za posledních 50 let nejvíce vzrostla.

Změnu klimatu vědci z Masarykovy univerzity sledují na expedicích každoročně. Nasazují do výzkumu i nové technologie. „Například výzkum změn permafrostu, tedy trvale zmrzlé půdy, jsme letos obohatili o nová zařízení. Do šest a půl metru hlubokého vrtu jsme instalovali elektrické teploměry, pomocí kterých získáme informace o vertikálním profilu teploty a jejím vývoji s hloubkou a časem," uvedl vedoucí expedice Pavel Kapler.

Chladnomilná bakterie

Nově objevenou bakterii vědci pojmenovali Pseudomonas gregormendelii na počest zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela. Jeho jméno ostatně nese i polární stanice, kde vědci v rámci expedice působili.

Novou bakterii opakovaně objevili ve vzorcích, které na ostrově sbírají od roku 2007. V laboratořích České sbírky mikroorganismů dosud ze vzorků izolovali více než 600 kmenů bakterií rodu Pseudomonas. Rozbory nasvědčují tomu, že některé z nich jsou unikátní a dosud neznámé.

„Popsaná Pseudomonas gregormendelii patří mezi chladnomilné druhy, pohybuje se pomocí bičíků a je podobná bakterii, kterou jsme popsali před třemi lety – Pseudomonas prosekii," uvedl Marcel Kosina, který se podílel na vědeckém popisu obou bakterií. Poslední objev brzy publikuje odborný časopis Current Microbiology.

Zkoumají i lišejníky

Účastníci expedice na antarktické základně každoročně studují nejen bakterie, ale také další formy života. Zajímá je například odolnost antarktických lišejníků vůči zvýšeným dávkám ultrafialového záření. Silné dávky u nich jen minimálně snižují rychlost fotosyntézy, a to díky různým absorbujícím látkám ve stélce lišejníků.

„Mezi sledovanými druhy jsme však zjistili velké rozdíly ve schopnosti tyto látky vytvářet a udržet ve funkčním stavu při velmi silném či dlouhotrvajícím vystavení UV-B záření," popsal Miloš Barták z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Vlastnosti látek a jejich možné využití vědci dále zkoumají.