Světlo skleníků je vidět i ze vzdálenosti 60 kilometrů. Obyvatele na Frýdlantsku a Hrádecku zatím jen obtěžuje.

Podle Suchana je to ale do budoucna velký problém. Mizí živočišné druhy, především hmyz, který je nezbytnou součástí potravního řetězce řady živočichů. „Už teď byl zaznamenán třeba úbytek některých zpěvných ptáků,” upozornil.

Skleníky stojí u hnědouhelné elektrárny Turów v polské Bogatynii.

Přemíra světla je podle Suchana nebezpečná také pro člověka. „Jedině za tmy vzniká v našem těle melatonin a to je nejúčinnější antioxidant,” vysvětlil. Světelný smog může podle výzkumů odstartovat psychogenní onemocnění a zvýšit riziko civilizačních chorob, jako je rakovina či kardiovaskulární onemocnění.

Podle astronomů umělé osvětlení údajně září podobně jako stotisícový Liberec.

Podle astronomů umělé osvětlení září podobně jako stotisícový Liberec.

FOTO: Radek Petrášek, ČTK

Polská společnost Citronex vybudovala v těsné blízkosti elektrárny Turów skleníky o rozloze deseti hektarů a plánuje jejich další rozšíření.

Podle odpůrců světelný smog ze skleníků ohrožuje oblast tmavé oblohy v Jizerských horách.

Podle odpůrců světelný smog ze skleníků ohrožuje oblast tmavé oblohy v Jizerských horách.

FOTO: Radek Petrášek, ČTK

Liberecký hejtman Martin Půta (STAN) se snaží dosáhnout zastínění skleníků mimo jiné osobním jednáním s majitelem firmy, ale i cestou mezistátních dohod. Oslovil už premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) i polského velvyslance a chystá se také za ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO).

Nic nezákonného

U elektrárny v Bogatyni už v 70. a 80. letech skleníky byly, firma Citronex ale zastaralé a nevyhovující objekty zbourala a vybudovala špičkové zařízení, které patří k nejmodernějším v Evropě.

My rozhodně nechceme ten projekt zastavit, jen chceme skleníky zastínitJosef Jadrný, náměstek hejtmana pro životní prostředí

Rajčaty, okurkami a paprikami chce zásobovat nejen Polsko, ale také sousední Německo a Česko. Pro oblast, kde je vysoká nezaměstnanost, je podobný projekt přínosem. Jeden desetihektarový skleník zaměstná sto lidí, firma jich chce do tří let vybudovat deset, píše na svých internetových stránkách.

Skleníky pro pěstování rajčat u hnědouhelné elektrárny Turów nedaleko českých hranic v polské Bogatynii (na snímku z 12. února)

Skleníky pro pěstování rajčat u hnědouhelné elektrárny Turów nedaleko českých hranic v polské Bogatynii (na snímku z 12. února).

FOTO: Radek Petrášek, ČTK

„My rozhodně nechceme ten projekt zastavit, jen chceme skleníky zastínit,” řekl ČTK náměstek hejtmana pro životní prostředí Josef Jadrný (Změna pro Liberecký kraj).

Unijní směrnice

Podle hejtmana Půty chybí v Česku i Polsku legislativa, která by světelné znečištění regulovala. Firma Citronex tak nedělá nic nezákonného.

„Rádi bychom uspořádali slyšení na toto téma v Evropském parlamentu, protože většinu znečištění obecně řeší evropská legislativa a možná, že i to světelné by mělo být tématem nějaké evropské směrnice," poznamenal Půta.

Polská společnost Citronex vybudovala v těsné blízkosti elektrárny Turów skleníky o rozloze deseti hektarů.

Polská společnost Citronex vybudovala v těsné blízkosti elektrárny Turów skleníky o rozloze deseti hektarů.

FOTO: Radek Petrášek, ČTK

Přemíra světla z Polska ohrožuje i Jizerskou oblast tmavé oblohy, která byla v Libereckém kraji vyhlášena v roce 2009 jako první v Evropě.

Těžba uhlí a pitná voda

Světelný smog je ale jen jedním z problémů, který zhoršuje vztahy na česko-polské hranici.

S rozšiřující se těžbou hnědého uhlí v Turówě přicházejí na sousedním Frýdlantsku, Hrádecku a Chrastavsku o zdroje pitné vody, sama těžba obtěžuje okolí zejména prachem.

K tomu by navíc mohlo Liberecko přijít v souvislosti s vypořádáním územních nároků Polska o pozemky o rozloze více než 120 hektarů. O všech těchto problémech jednal minulý týden hejtman s premiérem.

„Shodli jsme se na tom, že obce a kraj si bez pomoci státu nemohou s tímto stavem poradit," dodal Půta.