"Je to přesná obdoba toho, co je u povodní. A dokonce je to navrženo i tak z hlediska procesního, organizačního, víceméně přesně stejně jako u těch povodní," uvedl Rieder.

Obce, které mají již nyní zpracované protipovodňové plány, tak budou mít i plány pro zvládání sucha. "Starosta obce řekne: Nebudeme napouštět bazény, nebudeme mýt auta, čistit ulice, protože to není nezbytně nutné. Postupně od těchto drobných opatření by to šlo až k ekonomickým opatřením," doplnil náměstek ředitele ústavu Petr Bouška.

Pokud by občan odebíral více vody, tak by si výrazně připlatil. K příkladům velkých ekonomických omezení patří zákaz odběrů vody pro pivovary či průmyslové podniky. Odběry vody by mohly být omezené i v energetice. Úplně na konci by podle Riedera nastala omezení pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou.

Sledování a prvotní informace o tom, který ze stavů nastává, by vydával Český hydrometeorologický ústav, podle toho by pak jednotlivé orgány v krajích postupovaly. V případě krize by situaci řešil vládní ústřední krizový štáb.

Stupeň bdělosti tak podle Riedera charakterizuje zemědělské sucho, stupeň pohotovosti pak hydrologické sucho a pokles hladin. Pakliže dojde ke krizovému stavu, jde o socioekonomické sucho, jež má dopad na lidskou společnost a ekonomiku. K nejohroženějším regionům patří Rakovnicko, Střední Polabí a Jižní Morava. Se suchem se nyní potýká Severní Morava.