To však neznamená, že vlaky jezdí bez strojvůdce. „Systém je jakýsi pomocník strojvedoucích. Je to pomoc při hospodárnějším provozu a při dohnání nějakého zpoždění,“ řekl Novinkám mluvčí SŽDC Pavel Tesař.

Teoreticky by podle něj ale měl vlak být schopen například první koridor projet sám. Ten vede z Děčína přes PrahuBrno do Břeclavi. Systém je nainstalován i na druhém koridoru z Břeclavi do Ostravy a na jejich spojnici z České Třebové do Přerova. A také na příměstských linkách. „Největší efekt je právě u příměstských linek,” řekl Tesař.

Vlak je řízený automaticky díky tomu, že na trati jsou nainstalované adresné informační body, které přenášejí informace o jízdě vlaku do elektronického systému. Zjednodušeně lze hovořit o chytrých kolejích.

„Součástí projektu za téměř 200 miliónů korun byla právě instalace zmíněných bodů, které pokryly přes 200 kilometrů tratí. Díky tomu mohou nyní vlaky jezdit s automatickým řízením na delších úsecích,“ vysvětlil Tesař.

První pokusy z roku 1993

Nejvíce vozidel, která jsou vybavena systémem pro automatické řízení, mají České dráhy. Jedná se o elektrické lokomotivy přezdívané Peršing a Eso a nejnovější lokomotivy ze Škody řady 380, dále o elektrické příměstské jednoty City Elefant, o modernizované motorové lokomotivy přezdívané Brejlovec a o některé řídicí vozy.

Systém je instalovaný na tratích prvního a druhého koridoru, tedy z Děčína přes Prahu a Brno do Břeclavi, z Břeclavi do Ostravy a také na spojnici koridorů z České Třebové do Přerova. Systém je také na příměstských tratích z Prahy do Benešova a do Berouna a na některých tratích na Ostravsku. Jelikož ve většině případů se jedná o tratě transevropských koridorů TEN-T, přispěla na instalaci systému Evropská unie.

První pokus s automatickým vedením vlaku začal v Česku už v roce 1993 na trati z Prahy do Kolína. Systém dokáže zabránit nehodám v případě, že by strojvedoucí nerespektoval návěst. Dokáže také optimálně využít jízdní dobu danou jízdním řádem a dokáže přesně zabrzdit u nástupiště. Díky tomu se šetří energie, u osobních vlaků se udává sedm až devět procent, u rychlíků kolem 3,5 procenta.