Zákon je přitom v platnosti již druhým rokem a schválen byl právě proto, že ústavní péče je podle všech relevantních odborníků pro vývoj dítěte tou nejhorší variantou.

„Už v srpnu jsme dostali z terénu zprávy, že se v pražských porodnicích dává podepsat matkám, jež chtějí odložit dítě a dávají předběžný souhlas s adopcí, formulář, který neobsahuje jinou možnost než převoz dítěte do dětského centra. S možností umístění miminka do přechodné rodinné péče formulář vůbec nepracuje,“ řekla Právu Dana Lipová z Asociace dítě a rodina.

Pobyt v ústavu má v prvních dnech života dítěte nejhlubší důsledkyPetr Habáň, MPSV

Jeden z formulářů pochází z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Sice v něm matka dává souhlas se svěřením svého dítěte do náhradní rodinné péče, ale po vyplnění všech náležitostí na ni čeká kolonka „Zároveň souhlasím s převozem svého dítěte do Dětského centra...“.

Změní formulář

„V praxi pak miminko zůstává v ústavní péči až do okamžiku adopce, což může být i několik měsíců. Je to velmi smutné, protože díky tomu, že většina takových matek o svém rozhodnutí informuje už při nástupu do porodnice, je dostatek času najít pěstouny, kteří mohou hned po porodu miminko vzít do péče a postarat se o ně do doby předání novým rodičům,“ uvedla pro Právo Lipová.

Nemocnice popírá, že by se dostala do rozporu se zákonem, přesto slibuje změnu formuláře.

„Dle našeho výkladu je obsah formuláře v souladu s platnou právní úpravou a nepreferuje variantu předání dítěte do dětského centra. Zároveň ubezpečujeme, že po poradě s právním oddělením bude obsah tohoto formuláře zpřesněn tak, aby již nedocházelo k jeho rozdílným interpretacím,“ sdělil Právu mluvčí nemocnice Lukáš Matýsek.

Ministerstvo práce a sociálních věcí s formulací v dokumentu nesouhlasí. „Vzhledem k závažným důsledkům pobytu dítěte v ústavní péči, které jsou nejhlubší právě v prvních dnech a měsících života dítěte, je vhodné upřednostňovat péči v rodinném prostředí,“ zdůraznil mluvčí resortu Petr Habáň.

„Obsah formuláře je v rozporu se základními zásadami rodinného práva. Personál nemocnice de facto rozhoduje o osudu dítěte, jehož start do života nebyl právě šťastný,“ napsal Právu.

Jak je sporná praxe mezi porodnicemi rozšířena, lze jen těžko odhadnout. Podle Lipové totiž neexistují jakékoli veřejně dostupné statistiky, které by mapovaly, kolik dětí a kam porodnice předávají.

Pěstounů je dost

Ministerstvo naznačuje, že problém se týká zejména Prahy. Habáň upozornil, že pražští novorozenci jsou převážně umísťováni do ústavní péče navzdory tomu, že zde existuje již funkční síť pěstounských rodin na přechodnou dobu.

„Jejich kapacity nejsou plně využívány v rozporu s právem dětí vyrůstat především v rodinném prostředí,“ dodal.

Pokud se matka rozhodne ponechat novorozence v porodnici, musí o náhradní péči rozhodnout soud. Podle zákona „při výkonu a realizaci opatření mají přednost ta, která zabezpečí řádnou výchovu a příznivý vývoj dítěte v jeho rodinném prostředí, a není-li to možné, v náhradním rodinném prostředí“.

Podle Lipové se dětí vzdávají zejména ženy, které se o ně nedokážou nebo nemůžou postarat, například z důvodu nedostačeného zázemí. Mohou to být často také ženy, které byly samy odloženy, či nezletilé matky. V Praze je údajně nejčastějším důvodem pro opuštění dítěte závislost matky na drogách nebo alkoholu.