Článek
Zachytit šakala pomocí fotopasti se podařilo studentce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Kláře Pyškové náhodně, její projekt se zaměřoval na výzkum všech druhů šelem v Polabí. Pozorování podle ní svědčí o tom, že tudy šakal jen neprochází, že se tu nejspíš usadil. Přesné místo pozorování nebylo uvedeno.
Do budoucna lze podle Pyškové očekávat, že se budou utvářet stabilní šakalí populace, případně se budou zvětšovat.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Důkaz o přítomnosti živého šakala v Česku dosud neexistoval. Všichni zatím nalezení jedinci byli zastřelení nebo přejetí, první doložený exemplář v roce 2006 byl na jižní Moravě. Jednoho přejetého šakala našli také v roce 2011 na Benešovsku.
„Velké šelmy se poměrně obtížně monitorují, takže nevíme, kde všude se u nás šakal doopravdy vyskytuje. V Polabí však najdeme prostředí, které šakalovi vyhovuje, navíc je to jedna z našich nejteplejších oblastí," uvedla Pyšková.
| Šakal obecný (Canis aureus) |
|---|
| Šakal obecný pochází a přirozeně se vyskytuje na území severní Afriky, Balkánu, od Blízkého východu po Indočínu. Nejstarší záznamy o jeho přítomnosti v Evropě pocházejí z Chorvatska, Řecka a Bulharska.¨ Největší roli v šakalí migraci pravděpodobně hraje změna klimatu. Kromě toho v měnící se krajině mohou vznikat nové koridory šíření, které pomáhají zvířatům překonat dříve neprůchodné oblasti. Šakalové žijí v párech nebo v malých rodinných smečkách a loví převážně v noci. |